Změna tohoto trendu je cílem novely zákona č. 163/2024 Sb., jejíž první fáze vstoupila v platnost 1.7.2024. V čem může být práce na dohodu problematická? A co se u dohodářů změní v roce 2025?
Až 60 miliard korun z dohod
„Podle údajů Českého statistického úřadu získaly v roce 2022 zhruba 2 miliony lidí příjem z dohod o provedení práce. „To je opravdu hodně a není to v souladu s účelem jejich zavedení,“ říká Tomáš Machanec, ředitel odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí. Dohody by podle něj měly být uzavírány zejména v případě doplňkové nebo krátkodobé práce a neměly by být rozhodujícím zdrojem příjmu. Typickým příkladem jsou studentské brigády, práce v důchodu nebo při rodičovské dovolené. „Neměly by suplovat pracovní smlouvy na hlavní pracovní poměr, protože pak jsou zaměstnanci bez základní sociální ochrany pro případ nemoci a může jim chybět odpracovaná doba pro starobní důchod,“ doplňuje Tomáš Machanec.
Objem příjmů z práce na dohody se rychle zvyšuje, v současné době dosahuje kolem 60 miliard korun. Donedávna ovšem neexistoval žádný státní registr, který by tyto dohody individuálně evidoval, jsou k dispozici pouze údaje z hlášení zaměstnavatelů o objemu mezd a počtu zaměstnanců pracujících na dohodu. Ve veřejných rozpočtech příjem ze zdravotního a sociálního pojištění rovněž chybí, proto se vláda rozhodla od 1.7.2024 zavést povinnost evidence DPP ze strany zaměstnavatelů, aby měla přehled o tom, u koho je práce bez pojištění podstatnou složkou příjmu. Lidé se pro DPP totiž často rozhodují z důvodu, že sociální a zdravotní pojištění nemusejí odvádět. U některých z nich dochází ke kumulaci takových smluv s více zaměstnavateli najednou. Stát na tomto systému přichází o podstatné výnosy, v případě nemoci a z dlouhodobého hlediska při zajištění ve stáří tratí ale především dohodáři samotní, i když si to nemusí uvědomovat.
Nízký nebo odložený důchod
Krátkodobá práce na DPP pro spoustu lidí přináší okamžité zvýhodnění. Zaměstnanci zůstává v kapse více peněz, zaměstnavatel má nižší náklady práce. Je-li ovšem práce na dohodu dlouhodobě jediným zdrojem příjmů, může se zaměstnanec dočkat velmi nepříjemného překvapení v podobě nízkého důchodu, případně nevzniknutí nároku na důchod. „Pro získání nároku na důchod je nutné, aby měl zaměstnanec odpracováno minimálně 30 let s placením pojištění nebo získal 35 let doby pojištění včetně náhradních dob. To v praxi znamená, že těchto 35 let byl účasten sociálního pojištění. Pokud ale třeba 5 nebo 8 let pracoval jen na dohody bez placení pojištění, tak z pohledu České správy sociálního zabezpečení je to stejné, jako by nepracoval vůbec. Tyto roky mu tedy budou k získání důchodu chybět a o to déle na něj bude čekat,“ vysvětluje dále Tomáš Machanec. To může člověku ve stáří značně zkomplikovat život. Přece jen možnosti výdělků jsou dostupnější lidem v mladším, produktivním věku.
Co je to režim oznámené dohody?
Aby se takovým situacím v budoucnu předešlo, zavede stát od 1.1.2025 další změny v systému DPP. Zavádí se dvojí druh dohod. DPP se zvýšenou hranicí pro placení pojištění (ve výši do 25 procent průměrné mzdy, předpokládá se, že to bude 11 000 korun v roce 2025) nebudou podléhat povinnosti odvádět sociální a zdravotní pojištění. Tato úleva se bude nově vztahovat jen na jednu dohodu na jednu fyzickou osobu. Vznikne tzv. režim oznámené dohody. To znamená, že pokud bude chtít zaměstnavatel takovou dohodu se zaměstnancem uzavřít, musí si nejdříve prověřit u ČSSZ, zda již zaměstnanec nemá nahlášenou dohodu se zvýšeným příjmem u jiného zaměstnavatele. Uzavřít ji spolu mohou jen v případě, že taková dohoda hlášena ještě není. U ostatních dohod se pojištění nebude odvádět do hranice příjmu 4 500 korun měsíčně, k žádným změnám v evidenci nedojde.
Tato úprava zákona má více motivovat lidi k práci na klasickou pracovní smlouvu, případně zajistit také lepší sociální ochranu u lidí, kteří si pracovní smlouvu nedokážou získat a musí pracovat jen na dohody. Pracovním poměrem si v současné době vydělává asi 4,5 milionu Čechů. Jde tedy stále
o nejčastější formu zaměstnání. Změny jsou zároveň nezbytné pro udržení příjmů stávajícího důchodového systému, jak jsme na něj zvyklí. Kromě toho ubude lidí, kteří v případě onemocnění nemají nárok na nemocenskou dávku a po dosažení důchodového věku nemají nárok na důchod.
