Eva Mužíková
23.9.2024 19:45
Eleno, že váš dům stojí je věc jedna, ale co dál. Nedovedu si představit, jak a za jak dlouho se dá vše do pořádku. Fotodokumentace mluví za vše.
Dagmar Vargová
23.9.2024 19:40
Paní Eleno, vše s Vámi prožívám. U nás to bylo v r. 1997 stejné, snad i horší. Moje maminka přijela z Brna z 6. chemoterapie, hned pak se uzavřel most přes řeku Moravu. Náš nový dům byl do třetiny zatopen. Po opadnutí vody jsme šroubovákem odstraňovali parkety plné bahna a nacucaných tlustých žížal. Déle než rok jsme žili na betonu, než vše vyschlo. Až jsme pak celý dům rekonstruovali (nové podlahy, kuchyňská linka, nábytek atd.), maminka zemřela v r. 2000. Dům jsme prodali a utekli z Uh. Hradiště do Zlína na kopec. Nikdy bych to nechtěla zažít znovu! A teď jsme 3 dny pomáhali přátelům v Olomouci - Chomoutově. Také "plavali" a přišli téměř o vše. Nakoupili jsme jim jídlo, základní potřeby, přispěli i finančně. Kdo to nezažil, nepochopí :-(. Držte se, posílám Vám aspoň pozitivní energii... věřím, že bude lépe. Mám to tak, že co mě nezabije, to mě posílí. Totéž přeji i Vám! :-)
Jitka Hašková
23.9.2024 19:17
Eleno, to je hrůza. Voda je strašný živel. Děkuji všem svatým, že mohu bydlet na vysokém kopci. Včera jsem slyšela ve zprávách, že v Mikulovicích vojáci staví pontonový most, aby bylo spojení s Jeseníkem a možnost dopravy. Držím palce, aby se obnova podařila co nejdříve.
Alena Tollarová
23.9.2024 18:49
Eleno, srdce se mi při prohlížení fotografií svírá. Zároveň jsem ráda, že váš dům voda neodnesla a časem se jistě podaří ho opravit. Stejně tak rozervané silnice atd. Bude to pořádně dlouhý, náročný a drahý běh na dlouhé trati. Děkuji, že jsi sebrala odvahu udělat fotografie té těžko představitelné zkázy a ukázala je nám všem, kteří jsme zůstali v suchu. Bude líp! :)
Irena Mertová
23.9.2024 18:28
Eleno, to je hrůza, svírá se mi žaludek při pohledu na fotky. Nám se v Braníku 2002 nic zvláštního nestalo, ale několik let jsem pak nesnášela řeku, nemohla se na ni ani podívat. Těsně před povodní vylezli všichni šneci na zahradě co nejvýš mohli - na kbelíky, dveře, plot, tyčky od rajčat - oni už to zřejmě věděli, že bude velká voda.
Marie Měchurová
23.9.2024 18:09
Eleno, z těch fotek mrazí. Je hrozné, co dokáže nevyzpytatelné počasí napáchat. Přeju hodně sil při likvidaci škod. Bydlíme metr od potoka, který má po povodních široké zpevněné břehy. Zatím jsme to dali. Myslíme na Vás...
Miluše Hasenohrlová
23.9.2024 17:47
Eleno, je mi z toho moc smutno, co vás a všechny lidičky postihlo. Slovy se to nedá vyjádřit, ale musí se žít dál. Věřit na lepší zítřky. Přeji Ti pevné nervy a hodně síly. Ten žlutý domek na 6. fotce,je váš ?
Daniela Řeřichová
23.9.2024 17:30
Eleno, jsi statečná, že sdílíš to děsivé svědectví. Prožili jste peklo. Ještě to bude chvíli trvat, než ta černá můra bude za vámi. Nevím, kde teď čerpat síly. Určitě jsi unavená psychicky i fyzicky. Moc držím palce i pro dny budoucí.
Libuše Heulerová
23.9.2024 17:22
Eleno, vůbec jsem si nedokázala představit co ta voda dokáže....držte se a hlavně buďte zdraví...myslím na Vás.
Anna Potůčková
23.9.2024 17:04
Elenko to jsou moc smutné fotky. Spousta rodin má poškozené domy, auta v rozbouřené řece.....Bude to běh na dlouhou trat, než se všechno dá do původního stavu. Opět Ti musím popřát hodně sil, pevné nervy ale především hodně zdraví, aby jste to byli schopni dát do pořádku a být zase zpět ve svém domě, ve své obci a mezi svými přáteli a spoluobčany.
Načíst starší příspěvky
