Na choroby oběhové soustavy v Česku každoročně zemře asi 50 tisíc lidí, cukrovka má na svědomí životy dalších 20 tisíc osob. Podle lékařů lze přitom drtivé většině úmrtí předejít – jediným řešením je prevence. Podpořit by ji měla chystaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která by pojišťovnám umožnila vkládat do fondu prevence až 3 % z příjmů pojistného. Nyní je to jen půl procenta. O změnách dnes diskutovali odborníci v rámci kulatého stolu, který se uskutečnil na půdě Poslanecké sněmovny PČR.
„V České republice máme stále obrovskou spotřebu alkoholu, dvojnásobný počet kuřáků oproti západní Evropě, relativně málo se hýbeme a také nezdravě jíme. S nadváhou nebo obezitou u nás bojuje více než polovina dospělých a přibližně třetina dětí do 18 let, což je alarmující,“ říká místopředseda Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PharmDr. Petr Fifka (ODS), organizátor a moderátor kulatého stolu s názvem Diabetes a obezita: tiché hrozby pro kardiovaskulární zdraví. Lidé si podle PharmDr. Fifky také neuvědomují, že obezita je nemoc, která s sebou nese řadu rizik. „Nezdravý životní styl spojený s nadváhou nebo obezitou vede často k rozvoji cukrovky 2. typu. Odtud už je dálnice vydlážděná přímo ke kardiovaskulárním komplikacím. Pomoci může změna životního stylu a také prevence. Tu bychom rádi podpořili v rámci navrhované novely zákona o veřejném zdravotním pojištění,“ přibližuje PharmDr. Fifka.
Chystaná novela zákona č. 48/1997 Sb. počítá s tím, že by zdravotní pojišťovny mohly nově vkládat do fondu prevence až 3 % z příjmu pojistného. „V minulém roce zdravotní pojišťovny vydaly z fondu prevence více než 2 miliardy korun. Pokud by se schválila navrhovaná novela zákona, mohli bychom tuto částku navýšit o dalších 15 miliard. Obecně vítáme každou příležitost, která vede k podpoře preventivních programů pro naše pojištěnce. Aktuálně se však chceme zaměřit především na to, abychom motivovali lidi k účasti na prohlídkách. Pouze tak jsme schopni docílit záchytu onemocnění v jeho rané fázi. Touto cestou bychom do budoucna mohli snížit výdaje na léčbu onemocnění, kterým lze předejít. Například v souvislosti s cukrovkou 2. typu jsme loni uhradili více než 1,6 miliardy korun, s léčbou vysokého tlaku a ischemické choroby srdeční se pojí náklady ve výši přes 3,4 miliardy,“ říká expertka MUDr. Alena Šteflová, PhD., MPH, ze Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky.
Na důležitosti prevence se shodují také lékaři. Lidé však podle nich prohlídky zatím spíše ignorují. „O kardiovaskulárních onemocněních a diabetu 2. typu hovoříme ve většině případů jako o onemocněních, jimž lze předejít. Preventivní prohlídku mohou lidé zdarma absolvovat jednou za dva roky. V tomto intervalu ale k lékaři přijde méně než polovina osob,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., místopředseda Česká asociace preventivní kardiologie. Vyšetření v ordinaci praktického lékaře přitom může odhalit řadu problémů, které mnohdy nejsou vidět až do chvíle, kdy propuknou v závažné onemocnění. Týká se to například vysokého krevního tlaku, vyšší hladiny cholesterolu nebo krevního cukru. Prevencí lze podle kardiologů předejít až 80 % srdečních příhod. Změna životního stylu a snížení hmotnosti vede také k odsunu nebo zabránění komplikací spojených s cukrovkou 2. typu – ať už jde právě o srdeční choroby, mozkové příhody, nebo o selhání ledvin.
Se změnou životního stylu pomáhají i pacientské spolky. „Začíná být standardem, že lidé s nemocemi oběhové soustavy zároveň bojují s obezitou. Pacientům nabízíme konzultace s nutričními terapeutkami, které navrhnou úpravy jídelníčku. K dispozici máme také pohybovou terapeutku, která poradí, jak se začít hýbat. Často pracujeme s celými rodinami. Pokud to situace vyžaduje, dokážeme lidem zprostředkovat i odborné vyšetření u obezitologa,“ popisuje Mgr. Kristýna Čillíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění. V některých případech ale pouhá změna jídelníčku nebo zařazení pohybové aktivity nestačí. Rizikovým pacientům s obezitou může pomoci terapie využívající moderní léky. „Máme k dispozici data z medicínského výzkumu, která jasně ukazují, že cílená léčba obezity pomocí farmakoterapie významně snižuje riziko opakování infarktu nebo úmrtí z kardiovaskulárních příčin,“ říká prof. Vrablík.
Podle ředitelky platformy Ministr Zdraví Ing. et Bc. Kateřiny Hellebrandové je nejlepší lékař ten, ke kterému lidé nemusí, protože jej nepotřebují. „Přibližně třetinu zdraví ovlivňujeme naším chováním. Tedy tím, jak jíme, zda se hýbeme nebo holdujeme kouření či alkoholu. Ke zvyšování zodpovědnosti za vlastní zdraví se ale musí stavět zodpovědně i stát a vytvářet prostředí, které populaci ke zdravé volbě motivuje. Loni jsme například navrhovali přesun ovoce a zeleniny do nulové sazby DPH, aby byly levnější, a tedy dostupnější než sladkosti,“ uvádí příklad Kateřina Hellebrandová. „Přibližně polovina Čechů zanedbává alespoň jednu ze základních preventivních prohlídek. Náš průzkum ukázal, že nemají potřebu jít k lékaři, dokud nepociťují zdravotní potíže, což zcela popírá princip prevence. Musíme porozumět i příčinám tohoto chování. Polovina lidí má pocit, že se jim lékař dostatečně nevěnuje, čtvrtina nemá dostatek informací a pětina má pocit, že jim jejich lékař jednoduše nerozumí.“ Jak dále uvádí, změnit uvažování Čechů a Češek nebude snadné ani rychlé. „Je třeba komunikovat s veřejností jako s partnerem, aby chápala jak přínos zdravějšího životního stylu, tak narůstající dluh českého zdravotnictví. Bude potřeba posílit individuální odpovědnost, která tu byla dlouhé roky zadupávána do země.“
V současnosti v Česku žije přes milion diabetiků, z nichž naprostá většina trpí cukrovkou 2. typu. S kardiovaskulárními chorobami se léčí zhruba 3,5 milionu lidí, přičemž nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí u nás – tvoří asi 40 % všech případů.
