Zaručený čisticí prostředek
Všechny fotografie: Jana Vargová

Zaručený čisticí prostředek

5. 11. 2024

Otevírám skříňku a pohledem přejíždím uzavřené láhve skleněné i plastové. To je na okno, to na podlahu, toto na nábytek, toto na dlaždice, tamto je desinfekce. Všechno je určeno na úklid.

Dobrá, ale čím se čistí hlava? Člověčí. Tady nestačí hadr namočený v příslušném chemickém přípravku, tady je nutné vzít rozum do hrsti. 

Když člověk cítí, že je toho na něj nějak moc, a uvědomuje si to, má našlápnuto k úklidu, vlastně k nápravě. Ve virtuálním světě se to hemží dopručeními, radami, zkušenostmi. Například se má zapomenout na úkoly a starosti, přestat přemítat nad tím, co se musí stihnout, zkusit jógu, relaxovat, zaběhat si, ... nebo jít na procházku. Heuréka!, křičí moje podvědomí, to je ono! Nejsem ve stavu, kdy nevím, kam dřív skočit, hlava se mi netočí z náporu povinností, nepociťuji, že bych byla zavalená úkoly, nehroutím se pod termíny odevzdání hotové práce. Jak se lidově říká, jsem celkem v "poho". Přesto si myslím, že jedna pořádná čistka není k zahození.

Na očistu hlavy platí příroda. Tu považuji za zaručený prostředek, který zabere a nezklame. Pravda, provětrat se nejdu v prudké sněhové vánici, vichřici, lijáku, spalujícím vedru. Tyto všechny přírodní jevy však jednou skončí, zima nabídne jiskřivý sníh, jaro probudí odpočívající květenu, léto provoní rozvitými květy, podzim upozorní na barevnou škálu listí. A to je moje šance! Kdybych byla psychoterapeut, posílala bych lidi relaxovat do amerického Vermontu. Na podzim. Abych mohla předepisovat, měla bych vědět, kam lidi posílám. Ve Vermontu jsem nikdy nebyla, nikdy se tam nedostaneu, z obrázků ale vím, že Vermont na podzim působí jako pohádka. Jako balzám pro oči i duši. A o to jde. Naordinovat si procházku v době, kterou člověk má rád. Jako já podzim s jeho barvami.

                                        Cesta

Nejen milovníci podzimu vědí, že příroda se barevně mění jen malou část roku. Nevyužít ten správný čas, než na listnatých stromech zůstanou holé větvičky, je pro člověka hledajícího v přírodě klid nebo zmírnění tlaku na plnění povinností, ztráta. Další příležitost se naskytne za jeden celý rok.

                                           Javorové zabarvení

V průběhu letošních několika posledních říjnových dnů, kdy sem tam vysvitlo sluníčko, ani slabý vánek si nepohrával s jemnými listy trávy, jsem se vypravila do několika míst, o nichž vím, že mě, co se týká barev a klidu, nikdy nezklamou. Cesty lemované hustým porostem listnáčů vzbuzují touhu jít a jít a jít a vstřebávat žlutou, červenou, oranžovou v různých odstínech.

                                              Podzim ve své kráse

Když ticho ruší jen šustění spadaného listí, kterým prochází lidská noha, člověk si najednou uvědomí, jak do pozadí ustupují starosti. Nabrat listy do hrsti, vyhodit nad hlavu a pozorovat jejich pozvolný pád k ostatním, to byla možná chvilka, kdy si nějaký malíř uvědomil krásu podzimu a zachytil ji na svém obrazu. 

                                    Zrcadlení

Jdete po cestě a s obdivem pozorujete přírodní zrcadlo v podobě obrazu odrážejícího se na hladině rybníka. Využijete lavičku na břehu, posadíte se a pozorujete život kolem sebe. Štěbetání ptáků, bzukot zbloudilé vosy, pohyb malých vodních tvorů, myšku pospíchající kamsi. 

                                               Výzva k odpočinku

Jste tu jen vy, ticho a klid. Užíváte si pocitu samoty a blahořečíte lenosti a pohodlnosti lidského pokolení, které se ve stejném čase plahočí mezi regály obchodních center. Jste jen vy a podzimní příroda. 

                                      Šípek na břehu rybníka

Začnete si všímat maličkostí, zajímavostí. Spatříte zbývající šípky na keři, uvědomíte si hejno plovoucích racků v dáli, zastavíte se a je vám, jako kdyby se na chvíli čas zastavil. Máte chuť přeručkovat z jedné strany na druhou, odoláte, protože si uvědomujete, že vám na tento tělocvičný úkon už síly nestačí. Už jenom uvědomění si vlastních možností a schopností je cesta k vlastnímu klidu. Nejen na těle, ale i na duši.

                                    Je libo přeručkova?

Jdete a najednou si uvědomíte, že je vám dobře. Že se těšíte z ticha, že vám prospěla absence lidí, že se těšíte na svou oblíbenou kávu nebo štamprličku, nebo na pohlazení někoho blízkého. Řeknete si, jak je důležité, abyste právě vy pociťovali vlastní vyrovnanost a spokojenost, protože vaše rozpoložení se bude přenášet i na vaše okolí. 

                                      Ostrov pro ptačí návštěvy

Blížím se k závěru podzimních procházek a uvědomuji si, jak jsem své hlavě poskytla ten nejlepší úklid, kterého jsem schopna. Nemyslela jsem na povinnosti, pročistila jsem si mozkové závity, povzbudila šedé buňky, načerpala sílu a nabila svoje vnitřní baterie. Uvědomuji si, že příroda není jen zaručený čisticí prostředek, ale něco bude i na tvrzení, že je vlastně mocná čarodejka.

 

 

 

aktivní senioři příroda psychika
Autor: Jana Vargová
Hodnocení:
(5.2 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiřina Jindrová
To je krásné a milé povídání. Jako kdybych tam byla také.
Zuzana Pivcová
Moc hezká úvaha, jako uklidňující hudba.
Jana Vargová
Všem se omlouvám, svoje články nehodnotím, teď je to kvůli hmatání po displeji bez brýlí.
Dana Puchalská
Ano,podzim umí vykouzlit nádherné barvy. A je balzámem nejen pro oči.
Helena Přibilová
Děkuji za velmi hezký článek doplněný působivými fotografiemi. Pro mne jsou procházky přírodou v každém ročním období nejlepším balzámem na bolavou duši.
Eva Mužíková
Paní Jano, napsala jste to poutavě, že jsem si najednou uvědomila, že se tam tak nějak toulám s Vámi. Krasa.
Blanka Lazarová
Bezva nápad a moc hezké fotky jako doprovod. Díky. :-)
Jana Jurečková
Ticho v přírodě je neskutečné. Jednou jsem měla pocit, že ho prostě slyším. Bylo všude kolem mě. Objímalo mě, chytalo za ruku a hladilo. A pak jsem měla chuť pustit na zem špendlík. Jsem si jista, že bych slyšela, jak dopadne na zem.....
Naděžda Špásová
Hezké fotky, taky si vždycky jdu do přírody vyčistit hlavu. Za chvíli to sice bude s čepicí a teplou budou, ale to nevadí pořád je to příroda.
Anna Potůčková
Čistící prostředek bez jakékoliv chemie. Kéž by tímto prostředkem šlo vyčistit všechno, co čištění potřebuje. Moc hezký, velmi čtivý článek.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.