Má podzimní procházka
Ilustrační foto: Pixabay

Má podzimní procházka

6. 11. 2024

Někdy se zamýšlím, proč lidé rádi chodí ven. Rozum s tím nemá nic společného. Prostě je nám tam dobře. Náš cit (emoce) nám velí: běž do přírody. Vystoupej na skálu a podívej se na tu nádheru. Lehni pod strom. Vrhni se do vody. Poslouchej ptáky. Přivoň k luční květině. Sleduj pasoucí se zvířata.

Tyto estetické vjemy nám obohacují život. Je to odpočinek od konzumního života. Je to ideální prostředí k relaxaci. Můžeme se jen kochat někde na lavičce, když už nám zdraví neslouží. Pokud jsme čilí, tak se můžeme projít, případně proběhnout.

Je neděle. Žena se chytá vařit sváteční oběd. Ať si užije klid. Každý člověk potřebuje chvilku pro sebe. Já nebudu doma překážet. Vyrážím do přírody. Do „svého“ milovaného lužního lesa.

Boty se mi brodí v barvě. V opadaném listí. Jeden list je sytě rudý, druhý žlutě uklidňuje. Další, další odstíny, které nejdou synteticky vyrobit. Můj zrak objímá tu podzimní výzdobu. Příroda je zdatný malíř.

Sem tam někoho potkám. Přes cestu přeběhne pejsek, který se zatoulal. Dnes míjím samé vychované děti. S rodiči zdaleka mě zdraví. Také dědeček potřebuje své tělo provětrat. Po povodních musím překračovat kmeny padlých stromů. Po cestičce tiše našlapuji. Voda má sílu a mnohde ji podemlela. Kolem těchto překážek již lidé si udělali cestičky. Majitel Městské lesy asi na to nemá lidi, aby kalamitu odstranili.

Na rybníku se předvádějí modelky labutě. Na břehu děti krmí houf kachen. Nasávám tu nádheru. Ten dnešní den nebyl určitě zbytečný. Proč doma polykat roztoče? Houby mě již nepotkaly. Ani výtečné holubinky, do kterých lidé kopou jsem nespatřil. Je deset stupňů. Choulím se do bundy. Mládí mě dávno nehřeje. Je mi ale teplo z malování přírody. Přes purpurově zbarvený strom mě lechtá sluníčko. Azurové nebe na mě mává. Já si to tady užívám. Nakumulovanou negativní energii vypouštím.

Očištěn usedám k obědu. Konzumoval jsem dnes dvě porce. Jídlo a krásu.

 

 

 

 

příroda psychika životní styl
Hodnocení:
(4 b. / 31 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Kdykoliv jsem vařila náročnější / i sváteční/ oběd, měla jsem k tomu ráda svůj klid. A jelikož jsem ráda vařila, tato činnost byla pro mne zábavná, dá se říci i odpočinková. Tak to bylo i na Štědrý večer, nejraději jsem byla když všichni členové rodiny odešli třeba na procházku do přírody a já jim pak ráda v klidu připravila štědrovečerní pohoštění.... Tak to vidím a cítím já...
Jitka Caklová
Bohapusté sobectví.
Dagmar Vargová
Uf, budu nepříjemná. 100% souhlas s p. Dvořákem. Tentokrát jste, pane Berko, zvolil nekontroverzní téma - přírodu. To vždy zaboduje. Jenže... Vy "umožníte" manželce, aby Vám "v klidu" uvařila sváteční oběd. No u nás vaří manžel, tak nemohu posoudit... Ale "umožnění klidu" chápu jako volný čas pro manželku, kdy se může realizovat při svých koníčcích, event. při "nicnedělání". Omlouvám se, zkrátka to vidím a cítím jinak.
Petr Dvořák
Že vás hanba nefackuje! „Žena se chystá vařit sváteční oběd. Ať si užije klid. Každý člověk potřebuje chvilku pro sebe. Já nebudu doma překážet. . . . . Proč doma polykat roztoče? . . . . Očištěn usedám k obědu. Konzumoval jsem dnes dvě porce. Jídlo a krásu.“ Hlavně když z vlasů manželky nebyla cítit připálená cibulka. Hrnce už byly umyté? Roztoči vyluxovaní?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.