Knížka Srdcová desítka, vydaná letos nakladatelstvím Motto, je v úvodu přirovnána k bonboniéře s překvapením. Deset našich autorek mělo napsat něco jiného, než je jejich obvyklý žánr. Vznikla mozaika rozmanitých povídek.
Silný a dojemný příběh je hned v první povídce Kde domov můj. Jeho základem je historická událost z roku 1915, kdy tisíce lidí byly nuceny vystěhovat se z Itálie do Čech. Když už si lidé u nás zvykli, museli se zase vrátit do rozbitého domova. V srdci si odnesli vzpomínku na Čechy a nikdy nezapomněli.
Hlavní postavy povídky jsou český kluk a italské děvče, kterému chlapec slíbil, že je po válce vyhledá. Jenže jak mohl odjet, když se táta z války nevrátil a máma s dětmi by tu musela hospodařit sama. Děvče v Itálii doufalo a věřilo. Roky plynuly, život nečekal. Nechci úplně prozradit děj, je smutný.
,,Kdyby se na ně někdo díval shora ze svahu nad jezerem, viděl by na lavičce jen dva bosé stařečky, co se drží za ruce a mlčky sledují hladinu. Tolik by se pletl. Ti dva tam dole sotva odrostli z krátkých kalhot a sukní. Dvě dětské duše, které měly jedna druhé tolik co vyprávět.“
Křižovatky života jsou všude kolem nás a čekají, zda k nim dojdeme. Někdy je mineme, jindy ne. Jsou to naše rozhodnutí, která děláme. Bohužel občas za nás rozhodují jiní lidé.
Myslím, že jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v našem životě je volba partnera, se kterým pak ve dvou sdílíme velkou a podstatnou část života. Přesto, že je to rozhodnutí závažné, činíme ho lehce, srdcem a s odvahou k mládí patřící. Ostatně lásku je možné potkat kdykoliv.
