Nejlepší dárek: Krabice od bot
Ilustrační foto: Freepik

Nejlepší dárek: Krabice od bot

11. 12. 2024

Každý se těší na Vánoce. Já taky, přestože vím, že to bude stejný. Žiji v domě pro seniory, to je moderní pojmenování pro staré a nemohoucí. Rozhodla jsem se sama. Nikoho blízkého už nemám, prostě jsem to nezvládala.

Ale, teď k těm Vánocům. K večeři bude filé se salátem. Stromeček. Ředitelka popřeje veselé a štastné a ještě hodně zdraví, a nadělí teplé ponožky. Pak pustí CD koledy a babky se budou hádat, zda lidovky nebo Goťák.

„Mám pro vás překvapení. Studenti z pedagogické fakulty vám posílají dárky.“

Pod stromečkem byla hromada krabic. Všechny zabalené ve vánočním papíru s mašlemi.

„Kluci a holky s pedagogický fakulty Vám přejí veselé Vánoce. Na Boží hod k nám taky přijedou na návštěvu.“

„Jak si ty dárky poznáme?“

„No prostě si každý vezme.“

S mojí bolavou kýčlí jsem se ke stromečku došoupala poslední.

Zbylá krabice byla trochu pomačkaná. Nevadí. Čokoláda Děva. Holčička v červeném šátku se na mě usmívá. Šampon, březový. Žádná moderní chemie. Nivea, v modrý krabičce, velké balení. Můžu si mazat ruce. Šála, jemná jak peříčko, barvy pomněnek. To je škoda nosit. Dám si ji do skříně a jenom si ji někdy pohladím... Vánoční přání. „Milá babičko, přeju Ti  požehnané svátky.“

Na spodku krabice bylo ještě něco. Stará knížka, možná z První republiky. Olomouc ve fotografii. Ateliér Bubeník. Knihovna Brněnská. Vyřazeno. Proč to tam někdo zabalil? Listuji, prohlížím staré fotografie. Na to potřebuji brýle.

V Olomouci jsem prožila celý život. Nejdřív na Blažejském náměstí. Děda tam měl obchůdek, pak nás komouši znárodnili a vystěhovali. Prej tam budou památkáři něco opravovat. Doteďka nic, jenom domy zchátrali. Horní náměstí. Radnice, jo orloj je normální, s Panenkou Marii, ne ten socialistickej zmetek. Morový sloup. Pane Bože, to je naše náměstí. Dědeček stojí před koloniálem. Tady jsme bydleli. To jsou naše okna.

Přijeli studenti. Animátoři. Prej nás musí oživit. Kluci hráli s dědky mariáš. Jedna holka přinesla harmoniku. Sedla jsem si do svého křesílka k oknu. Tady budu mít klid. Listovala jsem knížkou. Někdo se na mě dívá. Mladičká holka. Asi taky animátorka. Stojí v koutě. No, moc ti to animování nejde. Usměji se na ni.

„Nechcete se taky podívat? Tady jsme bydleli.“

„Moje babička taky bydlela na Blažejském. Neznala jsem ji. Ale vždycky jsem si hrozně přála mít babičku.“

„Jak se jmenovala?“

„Myslím Magdaléna, Magdaléna Kopecká.“

„Kopečtí tam nebydleli.“

„Tak nevím. Já sem Majda. Příště nashledanou.“

„Paní ředitelko, přijdou animátoři?“ „Jo přijdou. V pátek.“

Myju si vlasy březovým šamponem. Krásně voní. Z modrý krabičky nabírám krém. Čokoládu si pak rozbalíme. Sedím ve svém křesílku. Na ramenou šála. Nastrojena jak do tanečních. Babka bláznivá.

Přišla v pět. „Tohle jsem našla.“ Vybírá z kabelky starou fotografii. Taky vytahuji fotografii.

Ta samá. První třída. Paní učitelka stojí uprostřed. Za ramena objímá dvě dívenky. „Tahle vpravo je moje babička“.

 

 

 

 

 

 

adventní soutěž 2024 domov pro seniory Vánoce
Hodnocení:
(5 b. / 33 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Dojemné moc, je vaše líčení o vánočním období v domově pro seniory. Někdo opravdu nemá jinou možnost. Čtu z vašich řádek takovou pokoru a smíření a bolí mě srdce. Krásně píšete, je vidět mladého ducha i když už tělo nemůže. Nikdo neví, jaký bude ten konečný den, anebo ještě před ním. Přeji vám požehnané Vánoční svátky. ❤️
Helenka Vambleki
Takové krásně lidské, utírám slzy, život v domě seniorů znám moc dobře, chodím tam jedné babičce číst a jsem pevně odhodlaná se tam nikdy nedostat, chci dožít zde, v pečovatelském domečku
Eva Mužíková
Také mne příběh moc dojal.
VANDA Blaškovič
Vidím, zařazeno! To byla rychlost! Moc dobře!
Zuzana Zajícová
...moc hezké...
VANDA Blaškovič
Paní Vlasto, asi nevíte, že s tímto článkem můžete soutěžit v podzimní soutěži…. Životní křižovatky. Je tak dojemný, že by dozajista uspěl se ctí. Je nádherný. Požádejte redakci o zařazení. A děkuji!
Marie Macková
Vlasti, zachytit působivým způsobem příběh, který v běhu života zachytilo ucho. Zasadit ho do jiného města, zachovat tak anonymitu hlavních hrdinů, tomu už se říká LITERATURA, ne? Moc krásné.
Vlastimila Kosorínová
Tento príbeh sa stal vlani,na Vianoce.iba som ho zapísala O sebe píšem v Povídání o Leoši Janáčkovi, Križovatky. Moc děkuju za hodnocení. Vlasta
Vlastimila Kosorínová
Tento príbeh sa stal vlani,na Vianoce.iba som ho zapísala O sebe píšem v Povídání o Leoši Janáčkovi, Križovatky. Moc děkuju za hodnocení. Vlasta
Jana Jurečková
Paní Vlastimilo, já bydlím jen 15 km od Olomouce v Dubu nad Moravou a váš článek mě opravdu potěšil. Moc vás zdravím a přeji krásné Vánoce.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.