O jednom metérovi

Smutná pravda, paní Kollinová. Musím ocenit, že ta úžasná ruská klasika se zrodila v nepřátelském až ovzduší carského absolutismu. A postupně přešla až k obyčejným lidem. A k zajímavému fenoménu, speciálně v ruské klasice, k postavě - lišnyj čelověk - zbytečný člověk. Ale nechci tu rozvádět velkou diskusi.

Naše generace byla ovlivněna díly literárních klasiků, ruské nevyjímaje, a ve svých osmdesáti letech se nedokážu smířit s tím, že současná turbulentní "multikulti" invaze deformuje estetické vnímání umění a snaží se je použít jako jeden z nástrojů svých polických ambicí.

Paní Vargová, promiňte mi to až důvěrné oslovení, ale jsem moc rád, že v oblibě ruské klasické literatury nejsem sám. Přidala se i paní Straková. Bude nás určitě víc. Mám této literatury celý celý velký regál ve své knihovně. Kdysi dávno jsem je kupoval v antikvariátu po pětikoruně. Krásná vazba a nakladatelství J. Otty, kolem roku 1900. V jedné své knize mám i krátkou studii.

Milý (pane) Honzo, není zač. Také miluji ruské klasiky, např. Tolstého Annu Kareninu a Vzkříšení, Oblomova od Gončarova, celého Dostojevského, povídky Bunin, Kuprin,... o Puškinovi či Lermontovi nemluvě... a Gogol... to byli Páni spisovatelé :-).

Dášo, díky za info. Nechtělo se mi to hledat. Nárožný byl úžasný. Tím spíš, že první řada je hned pod podiem.

Moc prima článek. Umělci, spisovatelé a jiní kulturní tvůrci nemůžou zato, kdo jejich zemi řídí.

Děkuji za hezké počtení. Nevím, jestli se to dneska smí nahlas říkat, ale taky nám ruské klasiky ráda. A pan Nárožný je opravdu "pan herec", už taky proto, že by asi nevzal roli, se kterou by se nemohl ztotožnit a divákovi jí podat v co nejuvěřitelnější podobě.

Takže kamarád "gůgl" říká: Alexandr Vampilov, Metér (provinční anekdota). Petr Nárožný ztvárnil postavu jménem Kalošin. Premiéra 23/1 1987, derniéra 18/1 1990. A věřím, určitě to byl skvělý zážitek :-).