O jednom metérovi
Úvodní foto: Jan Zelenka, koláž v textu Pixabay.

O jednom metérovi

10. 1. 2025

Měli jsme se ženou vždy moc rádi pražský Činoherní klub. A z jeho repertoáru především ruskou divadelní klasiku. Je úžasná, stejně jako literatura vznikající v obtížném období carského absolutismu. Gogol, Čechov, Dostojevskij, Turgeněv, Korolenko, Němirovič-Dančenko i Puškin, to byla po dlouhý čas moje literární preference.

V divadle jsme se vždy snažili zaujmout místa co nejblíže scény. Chtěli jsme vidět tváře herců pěkně z blízkosti. Je to daleko větší zážitek, než když sedíte v divadle někde na balkoně a úplně vzadu.

Hra, o které se chci zmínit, patřila právě do toho zajímavého období ruské klasiky. Bohužel si nepamatuji ani autora, ani název hry. Ale pamatuji si část děje. Celá hra pojednávala o ohlášené návštěvě jednoho pracovníka tiskárny v odlehlém hotelu kdesi daleko mimo centrum Ruska. Hlavní roli hrál tehdy Petr Nárožný. Od chvíle, kdy mu byl příjezd metéra ohlášen, to byl pro diváka ze strany Petra Nárožného až neuvěřitelně emocionální zážitek.

Jen pro informaci pro toho, kdo označení profese metér nezná. Je to sazeč, který láme sazbu a upravuje sloupce do stránek. Ovšem to onen majitel hotelu nevěděl a domníval se, že přijede nějaká vysoká honorace a na to potřeboval svůj hotýlek připravit.

Seděli jsme se ženou v první lavici a pan Nárožný stál asi dva metry od nás. V životě, ani potom, jsem takové představení, nabité tolika emocemi, už neviděl. Petr Nárožný mluvil, pobíhal, v tváři se mu zračila úzkost, strach, nejistota, po tváři mu stékaly potůčky potu. Úžasný výkon a pro diváka úžasný zážitek. Pan Herec! Kdyby to bylo možné, nejraději bych ho tehdy pozval někam na sklenku nebo kafe a podělil se s ním o náš úžasný zážitek. Jo, to byl, a bohudíky stále je, pan Petr Nárožný.

 

 

* * * 

 

 

divadlo kultura
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Daniela Řeřichová
Ano, Činoherní klub podobně jako Semafor přitahuje několik generací svým originálním tvůrčím rukopisem. Ke stejnému období, jako je vaše vzpomínka, se vztahuje má návštěva představení Gogolových Hráčů ve skvostné sestavě Josef Abrhám, Jiří Kodet, Jiří Zahajský a Petr Nárožný. Redigovala jsem ruské divadelní hry v překladu Dr. A. Morávkové, Dr. J. Klusákové, Dr. F. Horáčka, Dr. L. Duškové a jako člověk, spjatý s divadlem, kontinuálně sleduji dramatickou tvorbu. Stejně jako máme v knihovnách Shakespeara, Dumase, Schillera, Čapka, Dostojevského, tak mají divadla v repertoáru hry klasiků bez ohledu na zemi původu autorů.
Marie Měchurová
Máme dceru, která má plnou knihovnu ruské literatury. Dokonce máme i vnuka Andreje podle hrdiny knihy Vojna a mír.
Naděžda Špásová
Jendo, věřím, že jste se bavili. Na Petra Nárožného mám hezké vzpomínky z Barrandova. Byl moc milý a při jeho vyprávění o Strýčku Jedličkovi jsme se fakt nasmáli.
Dagmar Vargová
Milý Honzo, to "důvěrné" oslovení je v naprostém pořádku. To já jsem si netroufla, proto jsem do závorky připsala "pane" :-). Jsem ráda, že máme stejný literární vkus :-).
Dana Puchalská
Stará ruská klasika je skvělá a nadčasová záležitost.. Já mám pro Petra Nárožného celoživotní slabost..
Věra Ježková
Jendo, o svém vztahu k ruské klasice ti nemusím psát. Zážitky byly vidět divadelní představení hraná ruskými herci. P. Nárožný je dobrý herec, ale já ho moc nemusím.
Jan Zelenka
Smutná pravda, paní Kollinová. Musím ocenit, že ta úžasná ruská klasika se zrodila v nepřátelském až ovzduší carského absolutismu. A postupně přešla až k obyčejným lidem. A k zajímavému fenoménu, speciálně v ruské klasice, k postavě - lišnyj čelověk - zbytečný člověk. Ale nechci tu rozvádět velkou diskusi.
Jana Kollinová
Naše generace byla ovlivněna díly literárních klasiků, ruské nevyjímaje, a ve svých osmdesáti letech se nedokážu smířit s tím, že současná turbulentní "multikulti" invaze deformuje estetické vnímání umění a snaží se je použít jako jeden z nástrojů svých polických ambicí.
Jan Zelenka
Paní Vargová, promiňte mi to až důvěrné oslovení, ale jsem moc rád, že v oblibě ruské klasické literatury nejsem sám. Přidala se i paní Straková. Bude nás určitě víc. Mám této literatury celý celý velký regál ve své knihovně. Kdysi dávno jsem je kupoval v antikvariátu po pětikoruně. Krásná vazba a nakladatelství J. Otty, kolem roku 1900. V jedné své knize mám i krátkou studii.
Dagmar Vargová
Milý (pane) Honzo, není zač. Také miluji ruské klasiky, např. Tolstého Annu Kareninu a Vzkříšení, Oblomova od Gončarova, celého Dostojevského, povídky Bunin, Kuprin,... o Puškinovi či Lermontovi nemluvě... a Gogol... to byli Páni spisovatelé :-).

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 2. týden

Kam letos vycestovat - doopravdy, anebo jen virtuálně? Tématem kvízu tohoto týdne budou známé i méně známé turistické destinace z celého světa.