Plýtvání jídlem v domácnostech je časté. Ovšem nejhorší je v domovech seniorů

Ono je to složité. Tátovi je devadesát jedna. Vstává v deset a to i snídá. Půl krajíčku chleba s něčím. Polívku si dá kolem jedné hodiny (porci tak pro dítě ve školce). Hlavní jídlo mezi čtvrtou až pátou a opět, když jsou třeba knedlíky, tak jen jeden. A večeři přesně v osm. Z počátku mě to iritovalo, ale už to respektuji i když je více starostí. Dvojí přihřívání, mytí nádobí atd. Pokud jde o množství tvrdí , že v jeho věku má už svrklý žaludek a tolik nepotřebuje. Problém s ním mám s pitím, tedy příjmem tekutin. Ráno hrnek čaje pak celý den nic a večer skleničku piva, nebo čaje. Vždy byl mlsný a tak jsem našel fintu. Rozmixuji do hrnku mléka banán, nebo nějakou svoji domácí zavařeninu, takže má nějaké tekutiny navíc. Pokud je k obědu příloha kompot (domácí) , stačí mu dvě kostičky jablka, nebo hrušky. Šťávu z kompotu mu naředím vodou, a protože je mu trapné sníst jen ovoce, tak šťávu vypije. Pokud bych se já nebo máma o něj nemohli postarat, nemám představu jak by jedl někde v DD. Přesné časy , nadměrné porce, sníš, nebo nešníš, tak se to vyhodí.

Když ono je to těžké norma je norma a nikdo nechce být podezírán, že nechává seniory o hladu. A navíc je pochopitelné, že při současném nedostatku personálu v domovech je snaha po maximálním zjednodušení přípravy jídla.