Zuzana Zajícová
22.1.2025 19:58
...moje děti mají samozřejmě i své slabé stránky, jako my všichni, jen nevím, proč bych o nich měla psát...
Olga Škopánová
22.1.2025 18:43
Zcela souhlasím.
Jitka Caklová
22.1.2025 17:21
16:21..... zaslepená matka to nevidí a naváží se do lidí, kteří jí nic neudělali, jenom mají jiný úhel pohledu.
Olga Škopánová
22.1.2025 16:21
Tak to by mě zajímalo co jiného než pozitiva paní Zajícová na svých dětech vidí a pokud její děti nejsou polobozi tak mají určitě i slabé stránky stejně jako všichni ostatní. Pouze zaslepená matka je nevidí.
Jitka Caklová
22.1.2025 15:57
Paní Zajícová, NEnapsala jsem, že vy se chlubíte cizím peřím, ale že já bych se tak cítila, kdybych tak jako vy, psala o svých dětech. Ne že bych nemohla, ale ke svému štěstí to nepotřebuji a moje děti už vůbec ne.
Jitka Caklová
22.1.2025 15:49
Tak to bývá, když "Sytý hladovému nevěří". "Co mě nezabilo, to mě posílilo", neboť i na mně, potažmo na celé naší rodině, se ten "zrůdný režim mstil" a vydováděl. Nebyla to kolektivní msta, nýbrž aktivita jednotlivců, spoluobčanů. Jak jsem na "ně" dřív žehrala, tak dnes dobrovolně píši, že to pro mě byla ta nejlepší škola života. Díky režimu, lépe řečeno jeho aktivním jednotlivcům, se povedlo rozdělit lidi na "vzdělané" a nevzdělané, lépe řečeno na "lepší" a horší. Bohužel, ti co se považují za "lepší", nemají cit pro pochopení a rozeznání "komentování a kritiky" od odlišného názoru, plynoucího z odlišných životních zkušeností :-( Dlouho jsem se na tomto portálu cítila jako méněcenná, to ale neznamená, že nemohu napsat názor z jiného úhlu pohledu.
Zuzana Zajícová
22.1.2025 13:59
Danielo, díky... jsme obě stejná krevní skupina. Moje zamyšlení bylo opravdu o tom, že mám na rozdíl od paní Palachové možnost své děti nejen přivést na svět a vychovat je, a pak zpovzdálí sledovat, jak žijí a jsou z nich slušní lidé. Dovolím si podotknout, že být pyšnou mámou a umět to říct a napsat, není chlubení cizím peřím, (moje děti nesou přece cizí peří) jak si myslí paní Caklová, ani nekritický pohled a neschopnost vidět cokoli dalšího, jak napsala paní Škopánová, ale prostá radost a štěstí, že jsem nemusela zažít takovou bolet, jako paní Palachová a jiné matky, co přežily své děti. Já ráda chválím kohokoliv, kdo je šikovný a slušný člověk, a když zde na i60, nebo kdekoliv jinde čtu něco, co se mi nelíbí, nemám touhu komentovat a kritizovat. Zato když se mi něco líbí, ráda to pod text napíšu.
Daniela Řeřichová
22.1.2025 13:41
Zuzano, jak já Vám rozumím. Děkuji za těch několik řádků, reflektujících mnoho pocitů. Také jsem máma dvou dětí, ale na rozdíl od paní Palachové jsem měla možnost je doprovázet do jejich dospělosti a prožívat s nimi jejich radosti i trápení. Ten zrůdný režim se bohužel mstil i po smrti svých obětí, neušetřil ani obolavělou mámu, jejíž syn se stal symbolem vzdoru proti útlaku. Téma Jana Palacha je pro mne stále živé, k jeho odkazu jsme s mužem v minulosti připravili několik projektů. Co všechno musí máma unést...a jak je hezké a nesamozřejmé mít děti, které vedou smysluplný život. Díky za článek k zamyšlení.
Soňa Prachfeldová
22.1.2025 12:50
Každá máma, která miluje své děti, pochopí tu nesmírnou bolest nad ztrátou dítěte.
Olga Škopánová
22.1.2025 12:38
Paní Caklová souhlasím v Vámi paní autorka je nekriticky zblázněná do svých dětí. Takoví většinou nejsou schopni vidět nic dalšího.
Načíst starší příspěvky
