Přestože koňský salám či koňské maso patřilo v minulosti k žádaným a často podpultovým lahůdkám, dnes Češi maso z koní jíst spíše odmítají. Stejně jako například Britové argumentují tím, že kůň je ušlechtilé zvíře, a jeho pojídání považují za nedůstojné.
Většinou se u nás koňské maso, které se nyní dostalo do hledáčku médií, používá do uzenin, prodávají ho například Příbramské uzeniny, ale občas si do jídelníčku cestu najde. Je daleko tmavší než svalovina u jiných jatečních zvířat, odleželé může být až tmavohnědé s modravým leskem. Je zdravé, protože obsahuje velmi málo tuku, pouze 2,3 procenta hmotnosti. Pro srovnání – hovězí má okolo 16,9 procenta.
Občas se někteří obchodníci snaží na koninu nalákat, například prodejny Albert před loňskými Vánocemi nabízely koňskou svíčkovou za necelých 430 korun a roštěnou za 200 korun, což je asi polovina ceny hovězího masa. Tehdy ale nešlo o koně porážené v Česku, pocházeli z Jižní Ameriky.
V Česku bylo během posledního roku na jatkách poraženo 308 koní, zanedbatelný byl i dovoz koniny, alespoň té deklarované.
Při krátké exkurzi českých receptů se však dá najít koňské na víně, roštěnky na divoko nebo koňský guláš. Pokud někdo považuje požívání koniny za barbarství, může zkusit jiné maso – a to také ze zvířete, které se kdysi používalo na podobné aktivity jako kůň. Dá se na něm jezdit (i když s velkými problémy) a na začátku minulého století se v jižních státech zapřahalo do kočárů. Jsou to pštrosi. Jejich maso se dá sehnat poměrně snadno, stačí si zajet na některou z četných pštrosích farem.
Někteří z prodejců také nabízejí maso antilop, klokanů, žab nebo dokonce krokodýlů či nutrií. Ale to už je jen okrajová záležitost.