Nesoudný senior za volantem
Ilustrační foto: Freepik

Nesoudný senior za volantem

8. 4. 2025

Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela. Vybavena malou termoskou s mátovým thé a elektronickou čtečkou, naplněnou Betty Mc Donaldovou, a občas vykoukla směrem k nemocnici.

Vedle mě stála ve výhledu švestkově modrá Felicie, ke které se o dvou francouzských holích pomalu a namáhavě blížil přihrbený pán menší drobné postavy a bledé tváře, evidentně již drahně dlouho putující po světě. Střízlivým odhadem mu jistě nechybělo mnoho do devadesátky, pokud ji už nepřekročil. Alespoň se tak jevil. Občas se zastavil, odpočinul si a rozhlédnul po okolí. Jako by někoho vyhlížel. Někoho, kdo ho tou Felicií odveze, pomyslela jsem si, když dorazil k autu. Pomaličku ho obešel, nakukoval dovnitř a stále mě udržoval v domnění, že čeká na řidiče.

Po několika minutách váhavě auto odemkl, opatrně do něho uložil berle a považte, jak ve zpomaleném filmu se vsoukal za volant. Zůstal nečinně sedět, jen koukal před sebe takovým zvláštním prázdným pohledem. Asi vzpomíná na lepší časy své řidičské kariéry a krátí si tím čekání na odvoz, domnívala jsem se. Po nějakých pěti minutách auto nastartoval. Překvapeně jsem odtrhla oči od slepičí farmy ve čtečce a zírala do Felicie. Trvalo další minuty, než se pán pomaličku otočil za sebe a rozhodnul se začít couvat. Bylo to napínavé jak kšandy, kam se tehdy hrabaly slepice, vejce a Betty. Asi tak dvě tři minuty se po centimetrech Felicie vysoukávala z parkovacího místa a zčásti nesměle, zčásti odhodlaně, odbočila směrem do města.

„No potěš koště,“ vyhrkla jsem nahlas s vykulenýma očima.

Druhý den mi před auto, jedoucí po hlavní silnici, vystartoval ze stopky, odbočujíc doleva, postarší pán v čepici ve Felicii barvy tmavočervené. Musela jsem dupnout na brzdy, naštěstí už v méně než předpisové rychlosti, a po chvíli znovu, když bez varování zastavil u popelnic, a to vypadal tak o 20 let mladší, než ten pán ze včera.

Za několik dní po té jsem zaslechla v rádiu, a teď to bude drsné, že v Japonsku se rozhodli přispět řidičům seniorům na pohřebné, když včas odevzdají své řidičské oprávnění. Nechť jsme všichni soudní včas, prosím!

 

 

 

 

 

auto Můj příběh řidiči
Autor: Iva Bendová
Hodnocení:
(5 b. / 35 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Iva Bendová
Poslední věta mikropovídky zní: "Nechť jsme všichni soudní včas, prosím!" Nic není nemožné, ani to, že třeba i ještě platné potvrzení nebude jednoho dne nic platné, když nebudeme zrovna nebo už bohužel napořád v kondici. Lidu zdraví, světu mír*
Soňa Prachfeldová
A vo tom to je ...
Mirek Hahn
:-) :-) ... a přitom by si člověk řekl, že je to celkem jasné téma, čitelné, jednoznačné, snadno uchopitelné, že? A vono ne.
Šárka Bayerová
A ještě moje HOWGH: Moc mne pobavili diskutéři, co tě, Ivo, obvinili že lži, že se něco takového nemohlo stát, že by senior neprošel u lékaře. Haha! Co brání fiktivnímu nesoudnému seniorovi sednout za volant i po zákazu? Aha....mohli by mu sebrat řidičák!!! :-)))
Šárka Bayerová
Ivo, nejrozumnější už bude nechat to být... Je to boj s větrnými mlýny s děsně velkejma lopatkama ... :-)))
Jana Kollinová
Paní Ivo, starý pán o berlích sunoucí se šnečí rychlostí k autu a poté k domovu, byl možná velmi obezřetný při jízdě a možná jen zdržoval, zvedal adrenalin ostatním účastníkům silničního provozu a přitom nikoho neohrozil. Přitom možná někde jinde ve stejný čas jiný mladý temperamentní řidič připravil o život sebe i své spolujezdce.
Zuzana Pivcová
Inko a Míšo, také nemám a nikdy jsem neměla řidičák. Tím se mohu vyhnout osočení, že v současném věku už nejsem schopná řídit.
Iva Bendová
.... tak jsem asi měla, paní Věro, před několika lety, než jsem tuto mikropovídku napsala, "Vlčí mhu" ;-) Pan redaktor mi poněkud zavařil, když mi upravil nadpis ... No, co už :-)
Věra Prokešová
Pohádky Ovčí babičky. Pochybuji, že jakýkoliv praktický lékař v případě seniora "již drahně dlouho putujícího po světě" by nebohému staříkovi, kterého bychom mohli dle vyjádření autorky klidně srovnávat se "třtinou ve větru se klátící", vystavil Potvrzení o zdravotní způsobilosti a schopnosti řídit.
Pavel Kozelský
Tak to mám spíše špatné zkušenosti s mladými řidiči hlavně šoférující vozy BMW, nebo AUDI. Vypadá to spíše na diagnózu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

21%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%