Michael Thonet, zakladatel továrny na nábytek v Koryčanech, kde také významnou část svého života prožil, zemřel 3. března 1871 ve Vídni. Je pohřben na vídeňském centrálním hřbitově a jeho hrob se nachází ve skupině 14 B, kam se vstupuje bránou číslo 2.
Německý podnikatel se narodil 2. července 1796 v městečku Boppard, kde se vyučil stolařem, založil tam stolařskou dílnu a začal v ní vyrábět nábytek. Od roku 1830 dělal pokusy s ohýbáním dřeva, čehož při výrobě nábytku později začal využívat. Poprvé představil veřejnosti svůj ohýbaný nábytek na průmyslové výstavě v roce 1841. V následujícím roce na doporučení rakouského kancléře Metternicha přesídlil do Vídně, kde založil vlastní firmu na výrobu nábytku. V roce 1853 nechal firmu přepsat na svých pět synů a vznikla značka Gebrüder Thonet, kterou však i nadále řídil.
Po růstu zájmu o ohýbaný nábytek se v roce 1856 Thonet rozhodl založit novou továrnu na Moravě v Koryčanech, která byla první svého druhu v Evropě. Toto místo si vybral kvůli výhodným podmínkám, v okolí v lesích se těžilo množství kvalitního bukového dřeva. Do Koryčan se také na čas přestěhoval. V této továrně započala výroba nábytku z ohýbaného bukového dřeva hned v následujícím roce. Dostavily se velké úspěchy a pro velký zájem o nábytek se jeho firma v roce 1861 rozšířila o závod v Bystřici pod Hostýnem. Thonetův ohýbaný nábytek se stal brzy velmi vyhledávaným artiklem.
Thonet se stal uznávaným výrobcem nábytku a získal i řadu ocenění. Thonetův ohýbaný nábytek byl lehký, praktický, trvanlivý i pěkný. Dobrou pověst si získaly zvláště židle, které zdobily kulturní sály, úřady i domácnosti téměř po celém světě.
Po jeho smrti převzali vedení firmy jeho synové. Právě synové Michaela Thoneta nejen rozšířili výrobu ohýbaného nábytku, ale také přicházeli s novými nápady, a to v sestavování výplní sedadel a opěradel židlí. Začali používat lepené dýhy ve vrstvách pomocí přírodního lepidla, tenké překližky. Plné a přitom lehké sedáky z překližky se tak staly nejlepší variantou pro zlepšení trvanlivosti při současném zachování estetického vzhledu. Ten začali vylepšovat různými vzory, které se na sedadla a opěradla vypalovaly a také lisovaly.
Koryčanská Thonetova továrna sehrála také hlavní roli při vzniku železniční tratě Nemotice – Koryčany. Továrna tuto trať potřebovala pro svůj provoz. Před vybudováním tratě byly výrobky dopravovány koňmi nejprve až do stanice Křenovice, potom do stanice Kyjov. Dopravu obstarávalo 20 formanů.
Ve spojení se jménem Michaela Thoneta je v Česku známější jeho v pořadí druhá továrna na nábytek na Moravě v Bystřici pod Hostýnem. Ta koryčanská byla však v Evropě první svého druhu a slavná Thonetova kavárenská židle číslo 14 se objevila v roce 1859. Známá Thonetova továrna v Koryčanech prošla vývojem historie několika etapami, Michaelův vnuk Viktor nastoupil do vedení firmy v roce 1906 a byl šéfem posledním. Po první světové válce se už nepodařilo obnovit původní provoz, a tak se firma spojila se společností Kohn a Mundus. Po druhé světové válce byl ustaven národní podnik Thonet, později továrna byla součástí spojených UP závodů.
V devadesátých letech 20. století továrnu získala Koryna, s. r.o., která sice řadu let prosperovala, ale po jejím krachu je další osud továrny teprve ve vývoji a dále zřejmě nejasný. V dezolátním a neudržovaném stavu je bývalá Thonetova vila v parčíku vedle továrny a jediné místo, které má v Koryčanech něco společného s Thonetovým jménem, je pivnice U Thonetů na Masarykově ulici naproti továrny. Je to poněkud málo za historické zásluhy, neboť díky svému zakladateli továrna po celé generace poskytovala práci a obživu převážné většině zde a v širokém okolí žijících obyvatel. Dle výpovědí pamětníků měl Michael Thonet i jeho synové velmi dobrý vztah ke svým zaměstnancům, jak k úředníkům, tak i k dělníkům, neboť jejich kvalitně odváděná práce byla chloubou jejich celosvětově známých a vyhledávaných kusů nábytku. Někteří z místních se také podíleli na činnosti i řízení firemních poboček v zahraničí.