Životy Evropanů se v minulých letech značně prodloužily a jejich zdraví se zřetelně zlepšilo. Mezi východem a západem kontinentu, mezi muži a ženami a mezi bohatými a chudými ovšem panují značné nerovnosti. Uvádí to zpráva o vývoji zdravotní situace v Evropě, kterou zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO).
WHO v dokumentu vydávaném každé tři roky konstatuje, že v 53 zemích regionu s celkem 900 miliony lidmi se střední délka života neboli naděje dožití zvýšila za 30 let do roku 2010 o pět let na 76 let. WHO do své definice "Evropy" zahrnuje i bývalé středoasijské sovětské republiky.
Příčinou výrazného vzestupu délky života je celkový pokles úmrtnosti z různých příčin (v čele s automobilovými nehodami a kojeneckou úmrtností), důležitým faktorem pak také snížení některých zdravotních rizik a zlepšení sociální i ekonomické situace v regionu.
"Dobrá zpráva je, že celková úmrtnost u všech příčin úmrtí v evropském regionu klesá," řekla podle agentury Reuters spoluautorka zprávy Ritu Sadanová. "Velmi významné ale je, že národní průměry ukazují na ohromné nerovnosti - zejména na rozdíly mezi východem a západem," dodala. Regionální ředitelka WHO Zsuzsana Jakabová označila tyto nerovnosti za "zbytečné a nespravedlivé".
Hlavními příčinami úmrtí v evropském regionu jsou nepřenosné choroby jako nemoci srdce a rakovina. Kardiovaskulární nemoci se na celkovém počtu úmrtí podílejí zhruba 50 procenty, rakovina 20 procenty a další nepřenosné nemoci deseti procenty. Přenosné choroby jsou nadále na ústupu, pro WHO je ale nadále zdrojem obav tuberkulóza a pohlavně přenosné choroby v čele s AIDS.
Mezi muži a ženami panuje nadále velká nerovnost v délce života. Zatímco ženy měly v roce 2010 naději dožít se v průměru 80 let, u mužů to bylo "jen" 72,5 roku. Mezi východem a západem regionu je nápadný rozdíl v mírách předčasné úmrtnosti, tedy v úmrtích před dosažením věku 65 let.
Největší příčinou předčasných úmrtí se stala v posledních letech rakovina, která z této pozici sesadila kardiovaskulární nemoci. Úmrtnost na rakovinu je v jednotlivých zemích rozšířené Evropy velmi rozdílná a pohybuje se od pěti procent po více než 30 procent.