Říká se, že když herečka překročí padesátku, má nouzi o role. V případě Dany Batulkové to neplatí. Hrnou se jí ty seriálové i divadelní. A dokonce po padesátce nafotila akty. Chtělo to odvahu, i když se k ní přidaly i další kolegyně a šlo především o propagaci divadelní inscenace Holky z kalendáře. Ta je už delší dobu hitem Městských divadel pražských.
Myslíte, že lidé na Holky z kalendáře chodí hlavně proto, že jsou zvědaví, nakolik byly zralé dámy při svlékání odvážné?
Asi ano. Ale zároveň všichni od začátku vědí, že focení kalendáře i samotná hra je velmi decentní, něžná, místy spíše dojemná, takže senzaci v tom snad nikdo nehledá.
Ale odvahu to chtělo, ne?
Samozřejmě. K fotografování takového druhu jsem se stavěla vždy odmítavě, tak si dovedete představit reakci v mém věku. Ale nakonec to byla velká legrace a máme tak pěkné ohlasy, že od té doby říkám: Každá žena by měla mít svůj akt, který dělá radost jen jí samé. A je jedno, jestli jí je dvacet nebo padesát.
Přesto – ne každá žena po padesátce vypadá tak dobře jako vy. Děláte něco pro to, abyste se udržela štíhlá a v kondici?
No právě že ne. Když jsem tančila ve StarDance, dostala jsem se do formy. Byla to dřina, ale prospěšná. Vlastně mě tehdy až překvapilo, co to moje tělo všechno dokáže. Nedávno jsme měla taneční trénink po dlouhé době a další den jsem se skoro nemohla hýbat. To asi o mé kondici vypovídá nejvíce. Můj pohyb je vlastně jen práce na zahradě. Ale zkoušky v divadle, natáčení a večerní představení dají také zabrat, takže vlastně na vysedávání a přibírání kil vůbec nemám čas.
Vašemu životnímu partnerovi je něco málo přes čtyřicet. Měla jste obavu z věkového rozdílu nebo jste takto vůbec nepřemýšlela?
Tak to víte, že přemýšlela. Ale vlastně nevím, co na tu otázku odpovědět. Jsem zvyklá být mezi mladými lidmi v divadle, při natáčení, myslím, že v naší profesi se to, kolik kdo má let, neřeší. Nevnímám to. Všímám si toho, jaký člověk je, jaké má názory, jestli je s ním legrace. Ne toho, jaké má datum narození v občance.
Mnohé ženy se takového vztahu bojí, právě proto, že si v něm více uvědomují svůj vyšší věk. Vy ne?
Lidé se mě někdy ptají, jestli takový vztah ženu omladí nebo právě naopak. Nevím. Já takto nepřemýšlím. Myslím, že když je člověk uvnitř vyrovnaný, vypadá lépe a pak nemá důvod přemýšlet nad tím, kolik je mu let a kolik let má jeho partner. Mám po mamince geneticky dáno, že jsem štíhlá, drobná, malá. Tak možná působím mladší. Ale opravdu nad stárnutím nepřemýšlím. Nemyslím, že by se s přibývajícím věkem můj život měnil, že bych něco neměla či nemohla dělat. Věk mě neomezuje.
Myslíte, že psychická pohoda souvisí i s tím, jak se člověku daří v práci? Najednou je vás hodně vidět, přitom se říká, že pro herečky po padesátce moc rolí není.
Zažila jsem období, kdy bylo práce méně i hodně. Když jsem skončila v Comebacku, bylo to, co se týká televizní práce, trochu klidnější období, takže jsem ráda, že teď přišla role v seriálu Gympl. Hraju ředitelku, která je v začátku smutná, prožila životní tragédii, nosí tmavé šaty. Ale postupně se s ní stává ženská s chutí do života a se spoustou nápadníků. Takže se na její životní osudy těším, je to sympatická ženská.
Dana Batulková
Narodila se 16.3.1958. Po DAMU hrála v několika pražských divadlech, filmovou příležitost dostala v populárním snímku Vrať se do hrobu. V poslední době je známá z řady seriálů: Comeback, Hraběnky, Redakce, Náměstíčko a nyní Gympl. S hercem Davidem Prachařem má dvě děti, dceru Marjánku a syna Jakuba, který je herec a muzikant. Nyní je jejím partnerem divadelní režisér Ondřej Zajíc.