„Jeho filmy byly nádherné, ale nevydělávaly peníze. Tak se prostě naštval a natočil Caligulu. Sex, sex a nic než sex! Vydělal spoustu peněz,“ řekl o Tinto Brassovi jeho slavný krajan, herec Franco Nero. Brass se tak pro část filmové veřejnosti stal pohříchu tím, kdo točí jenom erotiku.
Italského režiséra Tinta Brasse, který oslaví 26. března 80. narozeniny, skutečně ze všeho nejvíc proslavily jeho erotické filmy. Nejznámějším a nejskandálnějším z nich byl opravdu Caligula z roku 1979, který se dokonce kvůli velmi explicitním sexuálním scénám ocitl v řadě zemí na indexu. Tělesnosti se ale Brass nevyhýbal ani v jiných, byť méně slavných filmech, jako Salón Kitty (1975) nebo novějších Paprika (1991) či Takové jsou všechny (1992).
Režisér, který se narodil jako Giovanni Brass v Benátkách, získal umělecké nadání i přezdívku od dědečka, známého malíře. U filmu prošel mnoha profesemi a spolupracoval i s Federicem Fellinim, kterého považoval za svůj velký vzor. Filmy prodchnuté impresionismem začal natáčet už na počátku 60. let, prorazil však až Salónem Kitty, příběhem z nacistického veřejného domu.
Po něm se na Brasse obrátili lidé z časopisu Pentohouse, aby zfilmoval scénář Gore Vidala o Caligulovi. Přitom film Caligula, kontroverzní a existující v mnoha různě odvážných verzích, není jen obyčejné „softporno“. Snímek, v němž zářili slavní herci jako Helen Mirrenová, Peter O'Toole nebo Malcolm McDowell v titulní roli, také věrně vystihl dusivou náladu neustálého strachu a krutosti tehdejšího Říma.