Z klidných a poněkud flegmatických Čechů se za posledních deset let stali vystresovaní neurotici, kteří potřebují čím dál tím více antidepresiv, aby mohli fungovat. Od roku 2002 se denní dávky tabletek, které lékaři dávají lidem, zvýšily téměř trojnásobně a vzrostl i počet předepsaných balení.
„Zatímco počty dodaných balení se v průběhu uvedeného časového období zvyšovaly spíše nepatrně, počty denních dávek byly každým rokem výrazně vyšší, což znamená, že jsou dodávána stále větší balení uvedených léčivých přípravků,“ uvedla Lucie Šustková ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
To, že Češi stále více bojují s depresemi a jinými psychickými nemocemi, potvrzují i další statistiky. V posledních letech se neustále zvyšuje počet lidí léčených nejen ambulantně, ale i hospitalizací. Počet pacientů v psychiatrických ambulancích činil v roce 2006 458 tisíc. O pět let později, tedy v roce 2011, se však zvýšil na 556 tisíc, což znamená nárůst o více než pětinu.
Roste také počet pacientů v nemocnicích. V roce 2006 bylo dlouhodobě hospitalizováno 57 367 lidí, o pět let to bylo téměř 60 tisíc. V této souvislosti odborníci upozorňují na velký problém Česka. Lůžek pro hospitalizaci je u nás podstatně více, než je obvyklé v Evropě, ovšem jsou velmi špatně rozmístěná.
V roce 2011 bylo v Česku celkem 10 582 psychiatrických lůžek. Z toho většina je v psychiatrických léčebnách (85,6 procenta) a zbytek v psychiatrických odděleních nemocnic (14,4 procenta). V Evropě má více lůžek na sto tisíc obyvatel pouze Malta, Litva a Norsko. Naopak nejméně jich mají ve Španělsku a Itálii.
„Problém není v počtu, ale v jejich rozmístění,“ řekl profesor Jiří Raboch z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V některých krajích se nachází jak léčebna, tak lůžkové psychiatrické oddělení v nemocnici, v jiných je pouze jeden lůžkový subjekt, přičemž tam, kde není léčebna, se nachází úplné minimum lůžek. Nejhůře jsou na tom v kraji Karlovarském (45 lůžek) a Libereckém (51 lůžek). Špatně je na tom i Středočeský kraj, který se spoléhá na naddimenzované kapacity Prahy.
Lékaři také zaznamenali vyšší počet sebevražd, především u mužů. „V souvislosti se společensko-ekonomickými podmínkami u nás stejně jako v mnoha jiných zemích došlo k mírnému trendu v nárůstu násilného ukončení života, a to zejména u mužů,“ dodal Raboch.