Válka, choroby, hlad? Nebezpečnější 
je technologický pokrok!

Válka, choroby, hlad? Nebezpečnější
je technologický pokrok!

27. 4. 2013

Co může v dohledné době ukončit éru člověka na naší planetě? Mezinárodní tým vědců, matematiků a filozofů z Institutu budoucnosti lidstva Oxfordské univerzity řeší technologické hrozby, kterým možná brzy bude muset náš druh čelit. Futurolog Nick Bostrom, který institut vede, se domnívá, že před sebou můžeme mít poslední století života lidstva.

Odborníci ve studii uvádějí, že politici se realitě vyhynutí celé lidské rasy musí vážně věnovat. Portál BBC v této souvislosti připomíná, že v loňském roce bylo publikováno více odborného materiálu o jízdě na snowboardu než o problematice vyhynutí lidstva.

Přírodní katastrofy přežijeme

Lidstvo podle Bostroma může být klidné, pokud jde o pandemie či přírodní katastrofy. Ty totiž poslední tečku v jeho historii neučiní, ačkoli mohou způsobit kolosální ztráty na životech. Bostrom se domnívá, že šance tyto katastrofy přežít jsou na naší straně, neboť jsme již přečkali tisíce let nemocí, hladomorů, záplav, zemětřesení, predátorů či přírodních změn.

Nebezpečím pro lidstvo v rámci jednoho století není zřejmě ani dopad asteroidu, neboť takové riziko je mimořádně malé. Také doposud bezprecedentní světové válečné konflikty ve 20. století nebo epidemie španělské chřipky růst populace nezastavily. Případná jaderná válka by sice přinesla děsivou destrukci, ale dostatek lidí pro pokračování lidského rodu by ji jistě přežil.

Jako zbraň v rukou dítěte

Podle Bostroma ale lidstvo dosáhlo nového druhu technologické éry, která naši budoucnost může ohrozit jako doposud nic předtím. Tvrdí, že technologický pokrok už předčil naše schopnosti kontrolovat možné následky, což přirovnal k nebezpečné zbrani v rukou dítěte. Experimenty v oblastech syntetické biologie, nanotechnologie či umělé inteligence rychle spějí do nechtěné a nepředvídatelné oblasti. Syntetická biologie, kde se snoubí biologie s inženýrstvím, slibuje velký přínos pro lékařství.

Bostrom se ale obává neočekávaných následků. Nanotechnologie, která pracuje na molekulární či atomové úrovni, by podle něj mohla přinést obdobnou destrukci, pokud by se využila pro válčení. Největší výzvou budoucích vlád podle něj bude kontrola a zabránění takového zneužití vědy.

Obavy plynou také z toho, jak umělá inteligence či inteligentní stroje zareagují na vnější svět. Počítačem řízená inteligence může být mocným nástrojem v průmyslu, medicíně, zemědělství či ekonomice, zároveň ale může být zcela lhostejná k jakýmkoli vedlejším škodám. Sean O'Heigeartaigh, který v institutu pracuje jako genetik, to přirovnává k algoritmům používaným v automatizovaném burzovním obchodování. Tyto matematické příkazy mohou mít ničivé důsledky pro skutečnou ekonomiku a skutečné lidi.

Nepředvídatelná moc počítačů

Je velmi nepravděpodobné, že by umělá inteligence chtěla škodit, řekl O'Heigeartaigh. Dodal ale, že vždy existuje riziko nezamýšlené posloupnosti událostí, kdy něco začne škodit poté, co je převedeno do jiného prostředí.

Americký expert na superinteligenci strojů Daniel Dewey, který dříve pracoval pro technologickou společnost Google, hovoří o explozi inteligence, kdy se rostoucí moc počítačů stává méně předvídatelná a kontrolovatelná. S touto technologií můžete činit věci s efektem řetězové reakce, takže s velmi málo zdroji v počátku můžete uskutečnit projekty, které mohou zasáhnout každého na tomto světě, řekl o umělé inteligenci, biotechnologii a nanotechnologii.

věda
Autor: editor editor
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Libánský
Je hodně lidí, kteří vědí, že míříme do slepé uličky. Změnit směr ale znamená změnit svůj styl života na základě přehodnocení svého žebříčku hodnot. Znamená to zbavit se závislosti na některých aktivitách, kterým mylně říkáme pokrok. Ale je to jako s kouřením. Stále doufáme, že se to nějakým zázrakem přežijeme, že se to přehání, statistiky nejsou přesné, nemusí se to týkat právě nás, ještě je dost času přestat a nebo že už je pozdě přestat. Je to tak jako s každou závislostí. Na to, aby se člověk změnil se vždy najde dostatek výmluv. Nanotechnologiemi v článku rozumím spíše miniaturní nanoroboty pracující v oblasti rozměrů buněčných struktur v lidském těle.
Věra Jelínková
Při četbě článku jsem pořád slyšela v uchu písničku, kterou zpíval a mluvil Petr Novotný o těch strojích, či robotech, kterým bylo smutno a byli rádi, že se slyší. Ovšem, že by nanotechnologie? V ostravské nemocnici s tím stříkají různé zařízení, aby se tam moc nedržely bakterie. Tak nevím.
Jana Šenbergerová
O této možnosti jsem četla ve sci-fi románech už před padesáti lety, takže mě to nepřekvapuje. Spíš se divím tomu, jak je lidstvo nepoučitelné. Škoda... Možná někomu vyhovovalo, že jsme nebrali vážně sebezničení bývalých civilizací a stále jdeme v jejich stopách.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.