Byla to mimořádně pozoruhodná žena a mnozí Češi si dodnes plně neuvědomují její zásluhy. Přitom před 270 lety, 12. května 1743, to byla pro naše země velmi významná událost, která později v mnohém ovlivnila zdejší život: den před svými 26. narozeninami přijala Marie Terezie v katedrále svatého Víta na Pražském hradě královskou českou korunu. Nikdy dřív a už nikdy potom v českých dějinách nebyla králem korunována žena. Od roku 1745 se jako manželka Františka I. Lotrinského, jemuž porodila šestnáct dětí (pět synů a jedenáct dcer), stala rovněž římskoněmeckou císařovnou.
Česká a uherská královna a rakouská vévodkyně Marie Terezie z rodu Habsburků se narodila 13. května 1717. Panovala dlouhých 40 let. Postupem času se stala ztělesněním důstojné a majestátní panovnice. Zavedla ve své říši jednotnou měnu, nový systém daní, zreformovala správu, systém měr a vah, soudnictví a školství a podporovala i rozvoj průmyslu. Ve válkách o dědictví rakouské a v sedmileté válce sice ztratila Slezsko a Kladsko, zbytek říše se jí podařilo uchovat pro habsburskou dynastii neporušenou.
Dva z jejích synů, Josef II. a Leopold II., po ní usedli na rakouský trůn. Josef II. do historie vstoupil především vydáním tolerančního patentu, umožňujícího i jiné než katolické náboženství, a zrušením nevolnictví. Nejmladší dcera Marie Terezie Marie Antoinetta se vdala za francouzského krále Ludvíka XVI. a za revoluce byla popravena gilotinou.
Marie Terezie zemřela 29. listopadu 1780. Skonala na následky prudkého nachlazení, které si v 63 letech uhnala při lovu bažantů.
„Rádi bychom, kdyby rodičové
svých dětí do škol posílali“
Marie Terezie se zapsala do historie řadou významných a pokrokových reforem, které jí zajistily zcela mimořádné místo v dějinách střední Evropy. K nejvýraznějším patří reforma školství, vyhlášená císařovnou vydáním Všeobecného školního řádu 6. prosince 1774. Dodnes ji lze považovat za nejzásadnější reformu v historii našeho školství.
Základem tereziánské školské reformy bylo vybudování škol ve všech farních obcích. V menších městech a všech vsích s farou měly být zřizovány jedno nebo dvoutřídní školy triviální (podle tří základních výukových předmětů, tzv. trivia: čtení, psaní a počtů, které měly být doplněny náboženstvím a na venkově i základy hospodaření, ve městech pak dovednostmi potřebnými pro průmysl a řemesla). Ve větších městech to měly být trojtřídní školy hlavní (rozšiřující znalosti z triviálních škol a opět diferenciované na průmyslovou a zemědělskou výrobu), v Praze a v Brně školy normální, dovršující obecné vzdělání, které měly sloužit i jako školy vzorové. V Čechách a na Moravě probíhala ve výrazné většině všech triviálních škol výuka v češtině
Hlavním úkolem Všeobecného školního řádu bylo vybudování systému škol, do nichž by děti mohly chodit. Císařovna v něm výslovně nenařizovala, že děti musí do školy docházet. Mělo to racionální důvod. V monarchii totiž ještě neexistovala hustá síť škol, takže nebylo možné nařizovat, aby do nich všechny děti povinně chodily. Proto v prvních letech po vydání Všeobecného školního řádu úřady nijak tvrdě docházku dětí do škol nevyžadovaly.
Marie Terezie použila formulaci „rádi bychom viděli, kdyby rodičové svých dětí ve věku šest až dvanáct let do škol posílali“. V absolutistické monarchii se to prakticky rovnalo zákonu, což znamená, že od té doby bylo všeobecné vzdělání otevřeno všem vrstvám obyvatelstva. Někteří tuto možnost využili okamžitě, někteří později, někteří museli být v době vlády Josefa II. (1780 až 1790) ke školní docházce i „popostrčeni“.
Co o Marii Terezii
možná ještě nevíte
* Hned první den svého života byla pokřtěna a celým jménem se jmenovala Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna.
* Od mládí ji vychovávali jezuité, kteří ji učili hlavně náboženství. Učila se i dějinám, latině, francouzštině a němčině, dále třeba i kreslení, tanci a hudbě.
* V sedmi letech tančila se sestrou Marií Annou v Zenónově opeře Euristeo. Ve třinácti poprvé zpívala před publikem v kankánu Germania il di che spende Sagro. Za dva roky měla hereckou premiéru v komedii Il cicisbeo consolato.
* Osobně vyšívala jedny ze šatiček pro Pražské Jezulátko. Zelené se zlatou výšivkou patří mezi nejvýznamnější.
* Po její smrti jí vzdal čest i celoživotní úhlavní nepřítel Fridrich II. Zanechala po sobě sedm potomků na sedmi evropských trůnech.