Škodovy závody v Plzni patřily spolu s rafinerií v Záluží u Mostu k nejčastěji bombardovaným cílům na území protektorátu Čechy a Morava. Britské letectvo se snažilo plzeňskou zbrojovku, která byla pro Němce jednou z nejvýznamnějších továren, vyřadit z činnosti od podzimu 1940. Teprve při náletu v noci ze 13. na 14. května 1943 se RAF podařilo poprvé a zároveň naposledy areál Škody zasáhnout. Většina pum nicméně dopadla do okolí a jen v samotné Plzni připravila o život tři desítky lidí.
K náletu na západočeskou metropoli vyslalo Velitelství bombardovacího letectva RAF 168 těžkých bombardérů Lancaster a Halifax. Z Britských ostrovů se nad vzdálený cíl dostalo pouze 60 strojů, jež svůj smrtící náklad svrhly na Plzeň zhruba hodinu po půlnoci.
Několik bomb dopadlo do areálu Škodovky, což se anglickým bombometčíkům při předchozích pokusech nezdařilo. Pum však nebylo dost na to, aby způsobily vážné škody. Většina munice totiž spadla do plzeňských ulic a na okolní obce Skvrňany, Košutku, Bory a Radčice, kde přišlo o život 18 lidí.
V samotné Plzni se nálet stal osudným 30 osobám, z nichž rovný tucet zemřel ve Škodovce. Dalších sedm desítek osob bylo zraněno. Nepřesně svržené bomby navíc poslaly k zemi 39 domů a počet poškozených budov výrazně přesáhl dva tisíce.
Dřevěná replika zbrojovky
Na Škodovku, která pro německou armádu vyráběla děla, dělostřeleckou munici, ale také díly pro letadla či ponorky, mělo Královské letectvo spadeno už od října 1940. Tehdy Angličané provedli první pokus o nálet na plzeňskou zbrojovku, ale stejně jako několik následujících akcí skončil bez úspěchu. Teprve na jaře 1942 pronikly bombardéry RAF až nad cíl. Kvůli husté oblačnosti však bylo bombardování nepřesné a továrna nedostala žádný zásah.
Pokusy Britů o bombardování Škodovky přiměly protektorátní úřady k ojedinělému počinu. Západně od Plzně nechaly postavit velmi věrohodně působící dřevěnou maketu Škodovky. Tento klamný cíl se kupodivu dočkal konce války, načež podle publicisty a novináře Miroslava Šišky posloužil jako zdroj materiálu pro opravu skutečné továrny.
V polovině dubna 1943 vyslali Angličané nad západní Čechy mohutný bombardovací svaz čítající 327 bombardérů. Noční nálet však skončil blamáží. Posádky značkovacích letadel se tragicky zmýlily a jako terč označily psychiatrickou kliniku v Dobřanech. Výsledkem nezdařené akce bylo přes 200 mrtvých (včetně 60 německých vojáků) a těžké ztráty na straně Britů, zatímco Škodovka opět vyvázla bez šrámu. Reputaci si angličtí bombometčíci částečně zlepšili o měsíc později, kdy se jim podařilo továrnu alespoň částečně zasáhnout.
Iniciativu přebírají Američané
V té době se však začaly plány hloubkového bombardování radikálně měnit. Po invazi na Sicílii v létě 1943 a následném postupu Spojenců Itálií se Američanům, kteří v bombardování převzali iniciativu, otevřela možnost provádět nálety ze základen na Apeninském poloostrově. Odtud to bylo nad Protektorát o poznání blíž a díky tomu bylo možné poskytnout relativně bombardérům ochranný doprovod stíhaček.
Americké bombardéry se nad Plzní poprvé objevily koncem února 1944. Na rozdíl od Britů Američané prováděli nálety za denního světla. Ani jim se ale nad Plzní zpočátku příliš nedařilo. Teprve krátce před Štědrým dnem roku 1944 se 15. letecké armádě poprvé za celou válku podařilo vážně narušit výrobu ve Škodovce.
Vůbec nejznámější nálet na plzeňskou zbrojovku podnikli Američané jen pár dnů před koncem války, 25. dubna 1945. Bezmála dvě stovky těžkých bombardérů během něj zlikvidovaly dvě třetiny objektů Škodovky, letiště i elektrárnu.
O smyslu této akce se dodnes vedou spory. V oficiálních amerických dokumentech je nálet odůvodněn tím, že jako poslední fungující německá zbrojovka dodávala Škodovka ještě v dubnu 1945 zbraně přímo na frontu. Poválečná komunistická propaganda naproti tomu tvrdila, že Američané chtěli vybombardováním Škodovky zničit konkurenci.
Podle údajů v knize Mustangy nad protektorátem historika Jiřího Rajlicha zemřelo v Plzni během celé války v důsledku spojeneckých náletů 926 osob a dalších 963 bylo zraněno. Co se týká hmotných škod, bomby zničily na 520 obytných domů a skoro devět tisíc jich poškodily.