Přesně 470 let uplynulo 24. května od smrti Mikuláše Koperníka – učence, o němž se říká, že zastavil Slunce a rozhýbal Zemi. Ve skutečnosti ale nebyl první, kdo tvrdil, že se netočí obloha, ale naše planeta. Jeho prvenství spočívá v tom, že se přihlásil k teorii, kterou většina jeho kolegů považovala za chybnou – a svým způsobem měli i pravdu.
V málo známém dopise papeži Koperník píše: „Podle Plútarcha si někteří myslí, že Země se pohybuje. Tedy jsem i já uvážil tuto možnost a začal rovněž přemýšlet o pohybu Země.“
Chyba, která funguje
Plútarchos ovšem mluví především o jednom Řekovi, který věřil, že Země obíhá kolem Slunce. Byl jím Aristarchos ze Samu, který žil mezi roky 320 až 250 před počátkem našeho letopočtu. Ten podle stínu Země vrhaného na Měsíc při zatmění usoudil, že Slunce musí být mnohem větší než Země a mnohem dál než Měsíc. Připadalo mu proto logické, že všechna ta malá tělesa obíhají kolem velkého Slunce.
Představa o planetách obíhajících po kružnicích kolem Slunce ale má velkou vadu: neodpovídá pozorováním. Tato tělesa totiž na pozadí hvězdné oblohy vykonávají složité pohyby a v některých částech své dráhy dokonce couvají. Už Aristoteles se snažil vysvětlit zdánlivý pohyb planet po obloze jeho rozložením na systém mnoha malých kružnic. Tuto myšlenku pak přivedl k dokonalosti geniální alexandrijský astronom Klaudios Ptolemaios (100 až 160 n. l.). Usoudil, že planety i Slunce jsou na jakýchsi neviditelných otáčejících se sférách – ale zavěšené mimo jejich střed. Teprve tyto sféry krouží kolem Země. Výsledek byl udivující: systém odpovídal pozorování a dokonce je podle něj možné zdánlivé pohyby planet s poměrně velkou přesností předvídat. Aristarchovu teorii to položilo na lopatky, protože v praxi zdaleka nefungovala tak přesvědčivě. Přesto právě tahle vize zaujala Mikuláše Koperníka – pravděpodobně během jeho studií v Itálii.
Nemravný kněz
Mikuláš Koperník se narodil 19. února 1473 v Thornu. Dnes se město jmenuje Toruň a patří Polsku, během 15. století ale několikrát změnilo příslušnost – od Řádu německých rytířů, přes Pruskou konfederaci až po Polské království. Z toho později vznikly i tahanice o národnost jednoho z nejslavnějších astronomů novověku. Jisté je jen to, že matka byla z vážené rodiny německých patricijů a on sám psal pouze latinsky a německy.
Koperníkovi záhy zemřel otec a o jeho výchovu se staral strýc z matčiny strany, biskup Lucas Watzenrode (1444-1512). Díky jemu získal vynikající vzdělání na italských školách i post kanovníka katedrály ve Frauenbergu (dnešní Frombork).
Koperník byl muž mnoha zájmů – od astronomie, přes medicínu až po ekonomii. Do konfliktu s církví se za svého života nedostal kvůli svým názorům na vesmír, ale kvůli lásce k ženě: byl obviněn z nemravného vztahu se svou hospodyní Annou Schlingovou. Musel ji propustit, ale vztah zřejmě i přes to trval až do jeho smrti 24. května 1543.
Svou teorii o tom, že planety obíhají kolem Slunce po kružnicích, Koperník zpracoval v knize De Revlutionimbus Orbium Coelestium, kterou začal psát roku 1514. Tiskem vyšla až v roce jeho smrti, její autor se ale se svou teorií už dlouho před tím nijak netajil. Přesto k žádnému pronásledování nedošlo. Naopak: Koperník zastával řadu významných funkcí, byl všeobecně vážen a po smrti jeho tělo spočinulo v církví posvěcené půdě u oltáře fromborkské katedrály. Takové pocty se kacířům obvykle neprokazují.
Na indexu až po letech
Problém Koperníkovy teorie spočíval v tom, že neodpovídala pozorování: kdyby planety obíhaly kolem Slunce po kružnicích, jak tvrdil, vypadala by jejich zdánlivá dráha na obloze úplně jinak. To byl také hlavní důvod, proč církev jeho učení zavrhla. Přesto nezavrhla autora. Dala jeho spis na index až roku 1616 tedy celých 73 let po vydání knihtiskem a autorově smrti. To už nechyběl v žádné lepší vědecké knihovně.
O skutečném vztahu církevních otců k toruňskému učenci ostatně svědčí i to, že jeho jméno nese jeden z nejnápadnějších a nejkrásnějších měsíčních kráterů. Pokřtil jej tak člen jezuitského řádu Giovanni Battista Riccoli už v polovině 17. století. A to i navzdory tomu, že s Koperníkem nesouhlasil a že církev Koperníkovo dílo oficiálně vyňala ze seznamu zakázaných knih až o téměř dvě staletí později.
Skutečnou revoluci v astronomii rozpoutal až Johannes Kepler (1571-1630), který zjistil, že planety obíhají po elipsách. Teorie rázem souhlasila s pozorováními a začala se prosazovat. To už je ale jiná historie.
Další články autora na www.novakoviny.cz