Zájezd do Jeseníků

Zájezd do Jeseníků

15. 6. 2013

Výlet do Jeseníků  jsme plánovali tak jako všechny ostatní, tedy celkem v předstihu! Ráno svítí sluníčko, jsme rádi. Konečně snad skončilo nepříjemné období dešťů. V pořádku se rozjíždíme. Jedeme s novým  dopravcem a tak pociťuji trochu obavy, co nás čeká. Máme dost zkušeností, abychom věděli, že každý dopravce a především každý řidič je jiný.

Před odjezdem hledám na i60 někoho, kdo tam třeba náhodou tento den taky bude. Jana sděluje, že pokud se nic nestane, bude tam. Bydlí poměrně blízko, třeba to vyjde. Nikdy jsme se neviděly. Cesta je nekonečná. Jede 44 ukecaných ženských, dva chlapi a pan řidič.

Nejdříve zastavujeme na Eldorádu. Je zde zahradní galerie betonových pravěkých ještěrů v životní velikosti, pohádkových postaviček, kytek. Zajímavá ukázka lidového umění a tvořivosti. Se zájmem se procházíme zajímavou zahradou a fotoaparáty cvakají…

Odtud odjíždíme na Rejvíz, nejvýše položené obce ve Slezsku. Tam bychom se měly setkat s Janou. Z Z i60ky jsme tu dvě, já a Majka. Těšíme se na setkání. Koukáme z okna. Po cestě kráčí svižným krokem paní. To musí být ona, tvrdím Majce. Myslíš?, odpovídá. Myslím, že nemyslím, ale vím! Smějeme se, dojíždíme na parkoviště, domlouváme další program. Nabízíme seniorům možnost se jít nejdříve najíst a pak na vycházku k mechovým jezírkům. Při vystupování z autobusu se někteří domlouvají, že půjdou na vycházku hned. No, buď nikdo nebo všichni. Rozhodnuto. Všichni!

V tomto čase dochází k restauraci i paní, kterou jsme minuli v kopci. A nemýlily jsme se. Je to opravdu Jana. Než se se seniory můžeme na něčem domluvit, už někteří „běží“ do restaurace, kde si objednávají jídlo či pití. Po domluvě odcházíme. Někdo rychleji, jiný pomalu, tak jak se kdo cítí. Cesta je značená, zdá se, že nikdo nemůže zabloudit. Konečně - jde se po celkem úzké lávce. Koho by napadlo uhnout jinam? Někteří jsou zde poprvé v životě, jiní vzpomínají na mládí a chvíle zde prožité se svými někdejšími protějšky.

Pomalu se postupně vracíme zpět, dáváme si jídlo, pití, odpočíváme, kocháme se přírodou, dýcháme úžasný čerstvý vzduch. Když najednou vzniká problém. Jedna paní chybí. Cestou se pohádala s mladší sestrou, která chtěla její dobro. Odtrhla se a že půjde sama. A došlo k tomu, čeho jsme se obávali. Jednoduše odbočila na  jinou stranu a zabloudila. Zatímco my cestou neustále všichni potkávali spoustu lidí, ona nikoho. Navíc nám přestává chvílemi brát telefon. A co je nejhorší, je diabetička -  bez jídla a pití. Doufáme, že má aspoň nabitý mobil. Po pro všechny nekonečné době odpovídá na telefon, že je na louce u lesa. No, jakoby neřekla nic. Všude dokola jsou totiž louky a lesy.

Konečně slyšíme lepší odpověď, potkala nějakého traktoristu. A to je chvíle, kdy jsme nesmírně šťastni, že je s námi Jana. Je skoro zdejší, znalá míst. Vydává se s Majkou pro paní. Cestou se jim daří zastavit auto, které všechny přiváží až k autobusu. Nám, kteří si z této situace dělaly těžkou hlavu, spadl balvan ze srdce. Možná tu ránu slyšel i někdo z Vás. Jsme velice rádi, že jsme všichni a hlavně bez zdravotních problémů!

Můžeme jet dál. Zastavujeme až v Jiříkově u Rýmařova. Je zde velice pěkná řezbářská Pradědova galerie. Velice zajímavé místo vonící dřevem a láskou ke dřevu. Vidíme nádherné vyřezávané betlémy, zvířata, krokodýly, houpačky, kolotoče. Dominantou je socha vládce hor Praděda se svou výškou 10,4 m a váhou 15 tun.

Zájezd se nám vydařil, počasí přálo, domů se vracíme v pořádku! Máte-li někdo naplánovanou cestu do Jeseníků, tato místa byste neměli  vynechat.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Hanko, jsem ráda, že vám tento kraj nabídl svou vlídnější sluncem ozářenou tvář. Kdyby pršelo, špatně by se šlo po lese i haťovém chodníčku. Dnes byste tu asi trpěli vedrem. Teploměr ukazuje 31 stupňů ve stínu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.