Byla to nejkrvavější bitva na severoamerickém kontinentu. Kdysi nevýznamné městečko Gettysburg v Pensylvánii je tak dnes posvátnou půdou americké historie. Před 150 lety, 1. července 1863, zde vypukla třídenní bitva mezi armádami Severu a Jihu. Vojska jižanské Konfederace pod vedením generála Roberta Edwarda Lee utrpěla těžkou porážku, která znamenala zásadní obrat v občanské válce.
Těžké ztráty na obou stranách
Proti sobě se postavilo asi 70 tisíc mužů armády Konfederace a více než 90 tisíc „modrokabátníků“ Unie. První dva dny se lépe vedlo Jihu, generál Lee vytrvale a riskantně útočil. Série chyb ale umožnila urputně se bránící armádě jeho protivníka generála George Meada se udržet. Po třech dnech byla zdecimovaná jižanská armáda donucena k ústupu, aniž by ji Meade pronásledoval. Bitva si vyžádala dohromady přes 50 tisíc obětí – mrtvých, zraněných či nezvěstných.
Významným okamžikem střetu u Gettysburgu se stala takzvaná Pickettova zteč. Na Leeův příkaz ji třetí den bojů podnikl generál James Longstreet přes více než kilometrové „údolí smrti“ proti chráněným seveřanským pozicím na hřebenu Cemetery Ridge. Z 12 tisíc veteránů Konfederace vržených do tohoto sebevražedného útoku se jich polovina nevrátila, přičemž divize zaznamenala sedmdesátiprocentní ztráty včetně tří generálů a všech třinácti plukovníků.
Nešlo jen o zrušení otroctví
Příčinou občanské války (1861 až 1865) nebyla jen snaha odstranit otroctví v jižanských zemědělských státech, jak se často traduje. Hnacím motorem byla změna poměru hospodářských a politických sil uvnitř USA ve prospěch průmyslového Severu. Zájmy Jihu dlouho hájila Demokratická strana, před prezidentskými volbami v roce 1860 se však rozklížila a postavila víc kandidátů. Rozkolu demokratů pak využil republikán Abraham Lincoln a volby vyhrál.
Odpověď Jihu byla rychlá: v prosinci 1860 prohlásila Jižní Karolína, že „Sever si zvolil prezidenta, jehož názory a cíle jsou nepřátelské otroctví“, a z Unie vystoupila. Do února 1861 ji následovaly Alabama, Mississippi, Florida, Georgia, Louisiana a Texas (záhy po vypuknutí války se přidaly Severní Karolína, Virginie, Arkansas a Tennessee). Zástupci těchto států pak založili nové soustátí – Konfederované státy americké, v jejichž čele stanul prezident Jefferson Davis.
Obě strany se zpočátku nesnažily konflikt hrotit. Přišel ale 12. duben 1861 a mír byl u konce. Kolem sedmi tisíc Jižanů zaútočilo na pevnost Fort Sumter, která hlídala přístup od moře k Charlestonu, významnému městu Jižní Karolíny. Počáteční fázi války dominoval Jih – většina jeho obyvatel uměla zacházet se zbraněmi, jezdit na koni a schvalovala cíle konfliktu. Válka pak skončila po kapitulaci Jižanů u Appomattoxu 9. dubna 1865, vyžádala si přes 620 tisíc mrtvých.
Tisíc pomníků a dvacet muzeí
Při vysvěcení hřbitova u Gettysburgu v listopadu 1863 pronesl Lincoln řeč, v níž varoval před zánikem národa v občanské válce a slíbil, že Američané na své padlé nezapomenou. Projev o 26 řádcích, který je vytesán do zdi Lincolnova památníku ve Washingtonu, je pokládán za nejlepší veřejné vystoupení amerického politika. Všeobecně se tvrdí, že prezident (v dubnu 1865 smrtelně postřelený stoupencem Konfederace) si myšlenky sepsal v rychlosti cestou v kočáře.
V Gettysburgu funguje rozsáhlý Národní vojenský park, který umožňuje návštěvníkům detailní seznámení s historií války. V místech někdejšího bojiště stojí přes tisíc pomníků a památníků a dvacet muzeí. Ročně park navštíví téměř dva miliony lidí.
