Závist tyčící se nad Vltavou u Zbraslavi je klíčové místo naší nejranější historie: někteří autoři (včetně učeného jezuity Bohuslava Balvína) kladou právě sem sídlo Marobuda (35 př.n.l. - 38 n.l.), prvního panovníka na českém území, kterého známe osobně. Mělo se jmenovat Marobudum a bylo vlastně předchůdcem Prahy jako přirozeného mocenského centra české kotliny – možná dokonce inspirovalo její vznik.
Bohatá ložiska zlata (těžilo se tehdy i přímo na Břežanském potoce, který hradištěm protéká), strategická poloha mezi soutoky Vltavy s Berounkou a Sázavou, které byly dopravními tepnami té doby, daleký výhled z plošiny na vrcholu, kterou navíc šlo snadno opevnit...
Zkrátka, lepší místo pro panovnické sídlo široko daleko neexistovalo. Na vrcholu rozkvětu tu žila skutečná metropole své doby, velkoměsto s několika tisíci obyvateli zabírající 170 hektarů. Pro srovnání: Pražský hrad, který je zapsaný v Guinessově knize rekordů jako hrad s největší rozlohou na světě, zaujímá plochu „jen“ sedm hektarů, pražské Václavské náměstí čtyři hektary.
Technické provedení některých staveb Závisti nemá na jiných keltských oppidech obdoby, takže je možné, že se na jejich realizaci podíleli také odborníci z antického Středomoří.
Starověká metropole Čech
To, čemu se nejčastěji říká Závist, ve skutečnosti jsou dva kopce nad Vltavou naproti Zbraslavi, které se jmenují úplně jinak: Šance a Hradiště. Bohuslav Balbín (1621-1688) ve své knize Miscelanea o lokalitě napsal: „Obyvatelé těchto míst prohlašují, že to bylo dílo a královské sídlo dávných Bójů mnoho století před založením Prahy a že toto tvrzení přejali od předků.“ Balbín také na vlastní oči viděl i podzemní prostory pod hradištěm, které dnes buď neexistují, nebo nebyly objeveny.
Kopec osídlili lidé už v době bronzové. Keltové sem přišli někdy v první polovině 6. století př. n. l. a postupně se tu začali opevňovat. Největší rozlohy a nejvýstavnější podoby dosáhlo oppidum v páté etapě keltského osídlení spadající do 2. století př. n. l. Tehdy byl do opevnění zahrnut i sousední vrch Šance. Odborníci odhadují, že trvale tu žilo asi 2 až 3 tisíc lidí, v případě ohrožení ale mohlo mezi hradbami najít bezpečné útočiště až 40 tisíc obyvatel z okolí.
Nejpodivuhodnější částí oppida byl objekt, kterému archeologové říkají Akoropole. Je to stavba, jaká nemá jinde obdoby a na jejíž vybudování nemohly stačit jen síly zdejších obyvatel. Naznačuje, že Závist byla nejen hospodářským a mocenským centrem kraje, ale i keltským náboženským střediskem. Mezi nálezy je například ozubené kolečko, které si archeologové neumějí vysvětlit jinak než jako kultovní předmět. Znepokojujícím objevem se roku 1957 stala pískovcová plastika mužské hlavy s brutálně realistickými rysy, která se zcela vymyká jakémukoli keltskému umění.
Někdy v 1. století našeho letopočtu se tu nejspíše odehrály kruté boje, v nichž obránci rychle podlehli. Pak tu nějaký čas sídlili germánští Markomané, jimž vládl mimo jiné i již zmíněný Marobud.