Odmítnutá harmonika

Odmítnutá harmonika

24. 10. 2013

Fanouš Rendl hraje šachy. Nic moc. Hrával kdysi závodně jako náhradník na osmé šachovnici v okresním přeboru. Bohužel, v dnešní době je možno spatřit zamyšlené problematiky jen vzácně. Z hospod vymizela tato zábava spolu s kartami. Všechny lokály opanovaly hrací automaty a všude přítomná televize Nova. To, že za první republiky byla každá i venkovská hospoda opatřena kuželnou, znají jen znalci a knihomolové.

Fanouš zažil však příhodu, jaká se přihodí šachistovi na vysoké úrovni. Hrál se přebor oddílu. Proti Frantíkovi nastoupil nadějný žák místní školy. Dostavil se i s tatínkem. Chlapec dosáhl v různých soutěžích pozoruhodných výsledků a v kárované košili a kraťasech připomínal mladého Bobby Fischera. Starý šachista zahájil s bílými figurami a pomalu budoval útočnou pozici. Najednou zjistil, že mu hrají všechny figury. Zahájil útok a soupeř až do konce partie ustupoval vynucenými tahy. Zápas dospěl až do matu a chlapec se rozplakal. Vítěz se posléze odebral na místní koupaliště a tím bylo vše vyřízeno. Na příští schůzi sedělo nad partiářem četné obecenstvo. Hráči si přehrávali brilantní útok, proti kterému nebylo obrany. A tu si starý kantor, trenér a šachový propagátor vzal vítěze bokem a pravil:

"Prosím tě, tos měl ty tahy tak promyšlené dopředu? To byla tak dokonalá kombinace, všechny tahy byly vynucené. Ta partie by byla ozdobou každého ligového utkání!“

"Ale houby s octem. Prostě mi to najednou hrálo. Sám jsem byl překvapen, jak to šlo. Kdyby to bylo promyšlené, tak nehraju okresní přebor!“ Prostě náhoda.

Jak šel život, musely šachy stranou. Z kdysi kompletní šachovnice zůstaly u televizoru jen dvě figurky jezdců. Jedna bílá a druhá černá. A přiblížila se čtrnáctidenní kondiční rehabilitace. Luhačovice, kam Fanouš jezdil v posledních osmi letech se starou partou, staly se minulostí. Vyrazil sám do Kraskova, vesnice u Třemošnice.

Rozčarování se dostavilo hned první den. Ubytování v chatkách. Společenská místnost veškerá žádná. Pouze prostorná jídelna bude sloužit víceúčelově. A opět stará bolest kondičních rehabilitací. Tragický nedostatek žen! V Luhačovicíc jednu ženu ulovil a strávil s ní v lázeňském manželství celé další dva turnusy. Druhá se mu vysmekla právě v bodu zlomu. Když už vše směřovalo k posteli, žena kápla božskou. Pravila: "Poslední milenec mi zemřel v hotelovém pokoji. Vypadáš sice zdravě, ale nebudeme riskovat!“

Teď sedí v chatce a čeká na dalšího rekreanta. Dostavil se spisovatel, amatér. Fanouš jej nedokázal donutit k vycházkám. Kolega psal, nebo měl na uchu mobil. Byl absolutně nespolečenský a žil si svůj vnitřní život rozervaného literáta. V civilu to byl ale obyčejný železničář, signalista. Přiznal se, že knihu psal už na stavědle a tady jen piluje konečné dílo. Bude prý vydáno v počtu čtyř výtisků!

Jednoho večera se ozval dotěrný hlas harmoniky. "A hele, někdo vyslyšel úpěnlivé přání pořadatelů – přineste si z domova hudební nástroj! Není nic dotěrnějšího, nežli harmonika a písně z První republiky a z Podluží!“ brumlá si rekreant. Každý večer se pak z jídelny ozývají evrgrýny typu V širém poli studánečka kamenná, Škoda lásky a Jaké je to hezké, dva kováři v městě.

Fanouš nenašel kamaráda. Bloudí sám po okolí. Jako nekuřákovi mu vadí cigaretový kouř. Párkrát z nudy navštíví místní hospodu. Člověka na pokec nenašel, zato mu od kouře slzí oči ještě druhý den. Později se ale vytvoří jakási zájmová skupina. Osm mužů mizí po večeři v místnosti na konci budovy, daleko od folklóru. Jsou to šachisté! Fanouš je mezi nimi. Všichni jsou si rovni. U šachu je nutno narazit na soupeře sobě rovného. Jakmile vás někdo soustavně poráží a vy vítězíte snadno nad jiným, hra nebaví. Rozjíždí se hra o přeborníka turnusu. V jídelně visí tabulka a rozlosování. Z osmi mužů se stává sekta dervišů. Tipuje se, hecuje a najednou jsou večery naplněny činorodým ruchem.

Na šachisty hledí večerní zpěváci s pohrdáním. Každého večera odcházejícího zpěváka zdobí flaška. O šachistech se zmínil Karel Poláček, že jsou to zasmušilí problematici, kteří málo utratí! Čtrnáct dnů utíká jako voda. Každý večer se v jídelně zpívá a pije a na druhém konci budovy probíhají líté boje nad šachovnicemi.

Zbývá poslední večer. Fanouš už odehrál všechny zápasy. "Co kdybych zkusil překonat odpor k folklóru a šel se podívat ke konkurenci?“

S flaškou červeného vína, brambůrkami a oříšky, zařadil se šachista do hlučícího davu. Za chvíli zcela splynul s okolím. Jako dobrý zpěvák a zásobárna vtipů se stal rázem středem pozornosti. Tak skvělý společenský večer, tolik smíchu a dobré pohody zažil v životě jenom několikrát. Najednou mu to došlo. Promarnil hezkou dovolenou u šachovnice!

Život tropí hlouposti. K lidové tvořivosti nepřilnul, ale z té šachové zábavy už také toho moc nezbylo. Šachovnice dávno zmizela. Jenom ti dva jezdci u televizoru dodnes připomínají poslední a podivnou kondiční rehabilitaci starého železničáře.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Úsměvné, i když zároveň trochu smutné.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%