Co mají Malta a Česká republika společného? Našli bychom toho překvapivě mnoho. Například obě patří mezi země, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004. Na to vzpomene každý. Daleko méně známý je příběh, který se odehrál v roce 1942. Tehdy, 9. dubna 1942, při náletu na město Mosta byl místní chrám Nanebevzetí Panny Marie zasažen třemi bombami. Těžká bomba prorazila velikou kupoli a vlétla do hlavního prostoru chrámu, kde byly v té době tři stovky lidí. Bomba nevybuchla a nikoho nezranila. To Malťané dodnes považují za zázrak, který si připomínají bohoslužbou. Málo se ale ví, co tomuto zázraku napomohlo: bomba údajně neměla rozbušku. Dělníci v plzeňské Škodovce místo ní prý vložili dopis pro ty, které jejich odvážný čin zachránil.
Jak zlepšit kvalitu života
V sobotu 12. října skončil na Maltě dvacátý třetí výroční kongres Alzheimer Europe. Probíhal od 10. října pod záštitou a za osobní účasti prezidenta Malty Dr. George Abely, ministrů zdravotnictví i sociální péče a parlamentního tajemníka pro práva občanů s disabilitou a pro aktivní stárnutí.
Kongresu se zúčastnilo více než 500 delegátů z evropských zemí i ze zámoří. Na programu se podíleli přední vědci zabývající se problematikou demence a života lidí s Alzheimerovou chorobou a jinými onemocněními způsobujícími demenci, a to nejen z pohledu medicíny, ale také psychosociálních intervencí a dalších oblastí. Velmi významný byl přínos vědecké skupiny INTERDEM, která se soustřeďuje na psychosociální intervence, tedy nefarmakologické přístupy, které mohou zlepšit kvalitu života lidí s demencí. Velká pozornost byla v programu konference věnována demenci přizpůsobenému a přátelskému prostředí, a to včetně technického a architektonického řešení, možnostem podpory nezávislého života, ale také etickým aspektům péče a problematice péče v zařízeních, která by měla být co nejkvalitnější a co nejméně omezující, jak ostatně nedávno publikovala ve svém rozsáhlém stanovisku právě Alzheimer Europe.
Buďte k nám přátelští
Česká republika byla velmi významně zastoupena, a několik vědeckých týmů (z 3. lékařské fakulty a Fakulty humanitních studií UK, ČVUT a Ostravské univerzity) se aktivně zúčastnilo vědeckého programu. Zastoupeni jsme byli také na jednání všech pracovních skupin, které se v před konferencí a v jejím průběhu sešly, jednalo se o výbor a výroční plenární zasedání Alzheimer Europe, výbor a pracovní setkání INTERDEM i setkání pracovní skupiny lidí s demencí.
Významnou přednášející byla paní Nina Baláčková, místopředsedkyně pracovní skupiny osob žijících s demencí při Alzheimer Europe, která se na plenárním zasedání konference podělila o zkušenosti svého života s presenilní formou Alzheimerovy choroby, která u ní byla diagnostikována ještě před dosažením padesáti let věku. „Svět, ve kterém žijeme je složitý – a představte si, jak složitý musí být pro nás, kteří žijeme s demencí. Nestačíme jeho rychlosti a někdy něco nechápeme. Velmi dobře však rozumíme tomu, jak se k nám lidé chovají. Vždyť jsme to stále my, i když se potýkáme s „panem Alzheimerem“. Potřebujeme lidi a prostředí přátelské i pro nás, lidi žijící s demencí. Jsem proto moc vděčná, že mám jak podporu své rodiny a přátel, ale také lidí, kteří mají podobnou zkušenost jako já. Demence mi tak nepřinesla jenom ztráty, ale také mnoho nových přátel, lidí, kteří se o nás zajímají jak u nás doma tak i v Alzheimer Europe. Dalšími kamarády jsou lidé, kteří se u nás v Praze zúčastňují našich toulek myslí a pamětí, jak říkáme setkání lidí s demencí, které vede paní doktorka Jarolímová z České alzheimerovské společnosti. Dalšími jsou lidé z naší pracovní skupiny při Alzheimer Europe, která se sešla poprvé v Glasgow, a teď se scházíme při každé možné příležitosti, i když to není jednoduché a potřebujeme podporu a doprovod,“ uvedla Nina Baláčková.
Paní Olga Rohra, předsedkyně této pracovní skupiny v diskusi řekla: „My, kteří žijeme s demencí, potřebujeme, aby se o nás rozhodovalo s námi. To je pro nás strašně důležité. Ne o nás, ale s námi, a to jak na individuální, tak na celospolečenské úrovni. Proto jsme rádi, že Alzheimer Europe naše setkání umožňuje, že jsme zastoupeni v jejím výboru a že se naše názory respektují.“
Co dělají politici? Jak kteří
Opakovaně se v různých souvislostech na konferenci diskutovalo také o důležitém datu 11. prosince tohoto roku – dni, na který ministerský předseda Spojeného království Velké Británie a Severního Irska David Cameron svolal do Londýna G8 summit k problematice výzkumu demence.
Cameron tak svou dosud převážně britskou iniciativu proti demenci významně rozšiřuje na mezinárodní pole. Na webu, kde je možné diskutovat o problematice výzkumu demence, jsou uvedeny věty z jeho projevu na schůzi Alzheimer´s Society (britské alzheimerovské společnosti) v březnu 2012, kterými uvedl svou výzvu k iniciativě proti demenci:
„Jednou z největších výzev naší doby je ta, kterou bych nazval tichou krizí. Krize, která krade životy a slzy ze srdcí rodin, ale jaké její dopady opravdu jsou, nedokážeme zatím ani dohlédnout. Je to skutečně národní krize a tak musíme i jednat. Musíme nasadit všechny síly, bojovat proti této nemoci, a to na všech frontách naší společnosti.“
Zanedlouho proběhnou volby do Evropského parlamentu. Alzheimer Europe vyzvala své členy, národní alzheimerovské organizace, aby oslovily politiky kandidující v těchto volbách a dotázaly se jich, co hodlají učinit také pro lidi s demencí.
Česká alzheimerovská společnost by se neměla ptát jenom politiků kandidujících do Evropského parlamentu, ale také těch, kteří kandidovali do parlamentu českého: „Vážení kandidáti a poslanci, co hodláte v případě svého zvolení učinit pro to, aby se i v naší zemi žilo lépe 135 tisícům lidí s demencí v České republice a dalším 400 tisícům jejich blízkých, kteří se o ně starají a podporují je?“
Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.
předsedkyně České alzheimerovské společnosti a místopředsedkyně Alzheimer Europe
iva.holmerova@gerontocentrum.cz
www.alzheimer-europe.org