Jistě, od nového roku začínáme hubnout, cvičit, přestáváme pít alkohol a kouřit. Kdo si někdy podobné předsevzetí nedal? Obvykle to funguje tak, že se rozhodneme ze dne na den. A to je to nejhorší.
Protože to nefunguje.
Šanci na úspěch, tedy na zdravější život, zpravidla mají lidé, kteří o změně životního stylu nějakou dobu přemýšlejí. Čtou o něm, radí se s odborníky, přesně si ujasní, co a jak chtějí měnit. Ale lidé, co se v lednu vrhnou na rotoped, koupí si knihy s dietami nebo místo masa začnou jíst výhradně zeleninu, obvykle se svým úsilím skončí hned koncem ledna.
„Šanci na úspěch mají zpravidla ti, kteří mění svůj životní styl už před Vánocemi, ne až od nového roku,“ tvrdí lékařka Kateřina Cajthamlová známá z televizního pořadu Jste to, co jíte. „Nejhorší je říct si: Vánoce si ještě užiju a pak bude vše jinak. Na tom je vidět, že lidé ve skutečnosti svůj životní styl změnit nechtějí, když hromada jídla pro ně představuje, že si takzvaně užijí. To pak chtějí v lednu trpět? Změna má být přece to, po čem touží, ne to, o čem jsou přesvědčeni, že je bude trápit,“ vysvětluje Cajthamlová.
Dieta do pekla
Úspěšní v dietě jsou zpravidla lidé, kteří se před změnou jídelníčku jdou poradit s lékaři. Základem je úplně obyčejná preventivní prohlídka, díky které člověk zjistí, jak na tom je v různých směrech a zda mu určitá dieta, jídlo či cvičení paradoxně ještě více neublíží.
Potíž je v tom, že chceme všechno rychle a koncem roku podléháme pocitu, že ten další rok musíme dokázat to, co jsme dosud nedokázali. Jenže čím více let nám je, tím je to nebezpečnější. Tady je zkušenost čtyřicetileté Jany, jejíž maminka kvůli snaze žít zdravěji než dosud skončila v nemocnici: „Vždycky jsem si myslela, že šíleným dietám podléhají jen mladé ženy, ale moje třiašedesátiletá máma si našla přítele a úplně se zbláznila. Chtěla se líbit, chtěla zhubnout. Zpočátku mi připadalo úžasné, když nám loni o Vánocích oznámila, že od ledna začíná jezdit na rotopedu, který byl dosud na půdě. Taky přestala jíst maso, najednou vařila samou pohanku, jedla různé zrní. Po dvou měsících se mi přestávala líbit. Byla pořád unavená, měla divnou barvu ve tváři. Také její přítel ji varoval, ať to s cvičením nepřehání. Nakonec zkolabovala. Odvezla ji záchranka. Když jsme přišli do nemocnice, lékař říkal, že se s tím u seniorů setkává čím dál častěji. Že prostě svůj styl chtějí změnit tak rychle a radikálně, až to jejich organismus, navyklý na něco jiného, nezvládá.“
Prohlídka to jistí
Je to prosté. Změny se ve dvaceti dělají snadněji než v padesáti a výše. S tím bychom se měli smířit. Výhoda vyššího věku by měla spočívat v tom, že už nejsme tak pitomí, abychom věřili všem těm návodům na snadné změny životního stylu, které na nás vyskakují z časopisů, novin a internetu.
Dvacetiletá slečna možná skočí na to, že zhubne a bude mít krásnou pleť, když bude jíst jen syrovou zeleninu a ovoce, k tomu vypije tři litry vody a uběhne denně tři kilometry. Padesátiletá dáma by už ale měla vědět, že je to hloupost. A hlavně by to neměla zkoušet ze dne na den. Pokud podobné módní trendy v životním stylu zkoušet přece jen chce, měla by předtím navštívit praktického lékaře a nechat se pořádně prohlédnout.
„Za mnohými marnými snahami hubnout se skrývají nemoci, o nichž člověk vůbec neví. Takže preventivní prohlídka by před takovými různými rozhodnutími změnit svůj životní styl, by měla být samozřejmostí,“ připomíná Kateřina Cajtahmlová.
Zkušenosti lékařů a výživových poradců dokazují, že starších lidí, kteří se zajímají o svůj jídelníček, případně chtějí začít cvičit či hubnout, přibývá. Už neplatí, že senioři žijí tak, jak byli zvyklí celý život, že odmítají jakékoli změny. Potíž je v tom, že právě ti aktivní, si neradi připouštějí, že přece jen už jsou senioři. Jenže jsou. A v seniorském věku je pět kilometrů na kole víc než v době, kdy nám bylo třicet. Když se z člověka, který celý život jedl maso, stane v šedesáti vegetarián, také to není to pravé. Metabolismus se ve vyšším věku zpomaluje, tělo funguje jinak, než dříve, takže strava by měla být energeticky vydatná. Když si myslíme, že pro sebe uděláme dobře, když začneme jíst jen ovoce a müsli tyčinky, vydatná strava to rozhodně nebude.
Takže, až nás o Silvestru napadne, že od ledna budeme dělat ve svém životě všechno úplně jinak, raději ještě pár týdnů přemýšlejme, co si pod tím spojením „všechno úplně jinak“ vlastně představujeme.