Kočičí pohádka mě málem stála existenci

Kočičí pohádka mě málem stála existenci

20. 1. 2014

Začalo to mezinárodní výstavou ušlechtilých koček na jaře 1987. Má sestra vystavovala britského modrého kocoura a já jsem se svou němčinou vypomáhala u přejímky vystavovatelů se zvířaty. Celkovou vítězkou výstavy se tehdy stala britská modrá kočka jedné mladé chovatelky z Mnichova.

Sestřin britský kocour měl odmalička smůlu na zánět v uších, což je u koček poměrně časté onemocnění. U nás se ten zánět léčil kapkami na bázi antibiotik, poměrně agresivními a ne zcela účinnými. Sice se jimi zlikvidoval parazitární původce, ale zánět přetrvával. Veterinář nám doporučil jakousi emulzi, která se vyráběla na Západě. My jsme však nikoho v západní cizině neměly. Tak jsem si vzpomněla na majitelku vítězné kočky a té jsem na adresu z výstavního katalogu pokusně napsala. Říkala jsem si, že má s Prahou dobré zkušenosti a třeba mi vyhoví. Musela jsem se však omluvit, že lék nebudu moci uhradit, takže nabízím jako protihodnotu třeba něco ze skla.

Slečna jménem Marion byla velmi ochotná, zašla k tamní veterinářce a na její doporučení nám poslala 2 léky. Měla radost, že se se mnou dá německy domluvit, a tak mi prozradila, že vede v jejich mnichovské organizaci "kočičí" Zpravodaj, a poslala mi na ukázku jedno číslo. Vyměnily jsme si několik soukromých dopisů. Pak jsme se domluvily, že jí napíšu nějaké informativní články o chovu koček u nás. To jsem také udělala a k věcným textům jsem ještě přidala pohádku, kterou jsem si v dobré náladě a bujné fantazii vymyslela, a sice, jak přišel kocour k názvu britský modrý.

Marion se to moc líbilo a všechny články uveřejnila v prvním čísle ročníku 1988 v mnichovském regionálním zpravodaji. Jeden výtisk mi samozřejmě opět poslala. Svůj výtvor jsem ukázala v práci svým kolegyním. Netušila jsem, že mě půjde jedna z nich udat, že mám styky se Západním Německem. To v mém zaměstnání nebylo žádoucí. Protože jsem se nechovala provinile, ba naopak, došlo to tak daleko, že mě chtěli vyhodit z práce, navíc s takovým posudkem, aby mě jen tak někde jinde nepřijali. Teprve, když jsem sepsala odvolání na ministerstvo, vzali nadřízení své výhrůžky zpět.

Marion jsem ale už nenapsala, protože by jí můj dopis nejspíš ani nedošel. Napsala jsem jí hned po listopadu, ale nabízené setkání v Mnichově jsem nakonec nepřijala, protože by mi můj tehdejší plat nestačil asi ani na jízdenku.

 

Zmiňovanou pohádku Zuzany Pivcové o britském modrém kocourovi vydáme zítra (poznámka redakce).

kočka Můj příběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Na tehdejší dobu jste si dovolila "dost".Můj manžel měl v posudku pro nástup na vojnu, že" má sklony k obdivování Západu", což se rovnalo nástupu max. k oddílům PTP. A to jen proto, že mu 80 .letá babička poslala gramodesky s Elvisem Presley.
Jana Šenbergerová
Nejen básnířka, ale i pohádková "babička"... :-)
Svatava Páleníková
Hezký příběh. Škoda, že jste se s Marion již nesetkaly, mohlo to být zajímavé...
Olga Štolbová
Naštěstí je už teď všechno jinak, na kočičí pohádku se těším.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Tento týden končí dne 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A to bude také téma vědomostního kvízu tohoto týdne.