Expedice oksroN: osloviny

Expedice oksroN: osloviny

25. 2. 2014

Motto: v této naší partě je letos několik nováčků, kteří do Norska jedou po prve a tak náš program tomu musíme přizpůsobit. Je nás osm, máme dvě auta a dostatek prostoru pro nás i bohatou zásobu především jídla, aby náklady byly co nejnižší. Náš dnešní cíl je Lilleström, město asi 10 km od Osla, kde bydlí rodina našeho českého přítele, který má prostorný dům a chuť nás každoročně ubytovat na dva až tři dny a poskytnout nám možnost odpočinku a návštěvy Osla, případně turistických zajímavostí v jeho okolí.

Vzpomínáte? Posledně jsme se přeplavili z dánského Helsingöru do švédského Helsingborgu. Podobnost jmen zřejmá, ovšem Helsingborg se nepyšní krásným zámkem Kronborg, který je údajně místem, kde se odehrává Hamletův osud.

Z trajektu v Helsingborgu jsme za chvíli na dálnici a to už čísla na informačních ukazatelích, která vyjadřují vzdálenosti mezi jednotlivými městy, povážlivě rostou. Proto jedeme plynule, s malými přestávkami, kde se šoféři střídají a kuřáci dychtivě sají cigaretový kouř a nedbají varování Ministerstva zdravotnictví. V Goteborgu, kterým projíždíme, vzpomeneme na námořní muzeum, které tak rádi navštěvujeme a v pohodě se blížíme ke švédsko-norské hranici.

Tam je s pohodou konec. Šéfovi vystupuje pot na čele, když v duchu přepočítává, kolik ohnivé vody vezeme. A to naštěstí netuší, kolik láhví zůstalo mezi manšaftem jako železná rezerva. Ti v dobré víře nekupit na šéfovu hlavu další starosti "černými zdrojí" cudně mlčí. Nahlédněme společně do studnice alkoholového kontrabandu. V lékárničce se nalézá forma koncentrovaná, valašská slivovice, určená pro případy první pomoci. Různě zakamuflovaná se vyskytuje i na dalších místech v autech a při kamufláži byly použity zkušenosti starších členů z dob míru a socialismu. Druhá forma, která vyžaduje k servírování pomocnici, zvanou pípa, je zastoupena dvěma bečkami. Je méně koncentrovaná a tím má podstatně větší objem. Další nevýhodou je, že nemůže být použita při přesunu, protože evokuje po požití velmi časté zastávky, které narušují časový plán.

Průjezd přes švédsko-norskou hranici je bez kontrol, ovšem množství alkoholu, převáženého do Norska, je striktně omezeno a namátkově kontrolováno norskými celníky za švédskou hranicí. Pro překročení celní bariéry stanovil šéf plán o dvou fázích. V první fázi projede hranici Jarovo auto v roli zkušebního chrousta. Za tím účelem se přeložilo inkriminované zboží do auta šéfova. Po ujetí několika kilometrů podá Jaro zprávu o čistotě ovzduší sloganem: "Tady sob, tady sob.Hop, hop, hop." To v případě, že namátková kontrola není v dohledu.

Slogan: "Tady straka, tady straka, někdo se tu fláká" má informovat, že kontrola činí svým povinnostem zadost. V záloze je fáze třetí,, která je vlastně pokračováním fáze druhé. Jarovo auto se vrátí zpět do Švédska, utáboříme se v nejbližším kempu a vypijeme nadlimitní množství.To by trvalo nejméně čtyři dny. Naštěstí šéfův dvojfázový plán ztroskotal na celé čáře. Přechod do Norska se vzhledem k nově vybudovanému mostu podstatně změnil a osádka Jarova auta švédsko-norskou hranici ani nezaregistrovala. V šéfově vysílačce se za chvíli ozvalo pouze: "Tuná sob, tuná sob. Chrrrrrr...."Baterky kaput. Ve změti zvuků šéf omylem registroval místo sob hop a spokojeně vyjel. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že se po dobu přejezdu přes tuto hranici nic zvláštního nestalo. Na nejbližším odpočívadle jsme pěkně jeden po druhém uvolnili napětí na WC.

Ťuk, ťuk, ťuk. V 19 hodin klepeme na dveře našich přátel v Lilleströmu u Osla v domnění, že zvonek nefunguje. Vyšli nám vstříc a při představování žasnou, jak národnostně a profesně pestrou skupinu se letos podařilo dát šéfovi dohromady. Pán domu prohlásil, že to bude príma a jeho žena nespráskla ruce nad hlavou, za což jsme jí byli vděční, protože jsme to vzhledem k osmi akutním nocležníkům předpokládali. Dančí guláš přežil cestu bez úhony, nad zeleninovou polévkou a dalšími pokrmy stoupala pára a ze slivovice nálada. A zlatý hřeb: krevety. Tok řeči soupeřil s tokem piva a nakonec se slily do jednoho proudu. Dobrou noc. Chrrr, chrrr, chrrr x 7.

V roli průvodce se náš vynikající hostitel cítí jako losos ve fjordu. I tentokrát. Vyjel s Vojtou, Jarom, Jirkou a Andrejkou do Osla a z jedné vody načisto navštívili muzeum Fram, Kon-Tiki i muzeum Vikingů, zastavili se na Holmenkollenu a ve Vigelandově parku. A stihli být kolem deváté večer na hostině k jedenačtyřicátinám našeho milovaného šéfa.

Zbytek Expedice, který zůstal v Lilleströmu nelenil a koukl na zahradu  hostitele. Vykazovala známky pracovního přetížení majitele a tvářila se zasmušile. Abychom ji vtiskli ten správný šmrnc, pustili jsme se do jejího uklízení a uvedli ji do stavu, hodného jejího vlastníka. V denním hlášení tuto činnost vysoko vyzvedl.

No a oslava? Proběhla doslova. Kotlety na cibuli á la Old Boy/moje přezdívka/, turecké brambory, zeleninový mišung, jahody krevety a suši. To vše nakoupil a připravil velmistr kuchař,dej mu pámbu ještě dlouho trpělivost. Jediným stínem večera bylo sdělení našeho hostitele, který v návalu událostí "zasklil" noční službu: "Volali mně z práce,že jsem měl být v práci" komentoval svou nepřítomnost na noční lékařské službě a vyrazil prohřešek napravit. Večer se proměnil kolem půlnoci v noc a noc pak v ráno.

 Nedělní ráno,vlastně poledne. Mně to vyhovovalo. Zabil jsem dvě jídla jedním vařením a když mě všichni po likvidaci prostřeného stolu pochválili /to znám!/, odjela skupina opět do Osla a vzala útokem pevnost a posléze přístav a nábřeží, pokynuli královskému páru, který byl ukryt za záclonami královského paláce a jako třešničku na dortu navštívili japonské válečné lodi, které kotvily poblíž pevnosti s cílem nalákat do řad posádky několik dalších námořníků.

Prohlídka prý byla fantastická. Mezitím se veteráni v Lillestromu šli podívat na veterány, vystavené na místním stadionu. Norský pojem automobilu - veterána naše experty příliš nenadchl. Proč také. Nebyla tam ani škodovka nebo tatra a to je neodpustitelné. A co jsem dělal já. Ani se neptejte. Vařil a vařil. Večer měli všichni rozum, ke kterému velela skutečnost, že zítra ráno vyrážíme na sever. A tak se oblikátní zvuky ze suterénu ozývaly už po čtyřiadvacáté hodině.

Co bude dál asi nemusím napovídat. Přečtete si to příště.

 

expedice oksroN
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Myslím, že by bylo dobré, kdyby Vám to redakce i60 pomohla nebo spíš mohla vydat jako cestopisnou publikaci.
Marie Novotná
Tohle je úžasné čtení !!Už se nemohu dočkat pokračování.Moc hezké vypravování.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.