Jaro je tu v plné kráse a my vyrážíme s fotoaparáty někdy na kolech, někdy pěšky v doprovodu našich pejsků. Příroda je vskutku nádherná v jarních měsících, kdy vše začíná ožívat novou zelení a nádhernou barevností rozličných květů. Do toho bzučí včelky, cvrlikají ptáčci, létají motýli. Vím, popisuji to poněkud pohádkově, jenže to tak skutečně je a vnímám tyto nevšední krásy dvojnásobně, ne-li vícenásobně od té doby, co jsem v důchodu. Mimochodem, nemohl by někdo vymyslet hezčí slovo než slova důchodci, penzisti, senioři? Je to již tak vžité, že ani mě nic kloudného nenapadá a že bychom si my starší hezčí výraz zasloužili, nem yslíte?
Skloním se k pampelišce, vyfotím ji detailně a pak se objeví nádherná ušlechtilá zlatavá korunka na fotce, až se tají dech. A nad hlavičkami rozkvetlých pampelišek se vznášejí včelky a pilně pracují. A takový pampeliškový med také není marný, bezvadně zahání nachlazení.
Prostě záplava nádherných květů - v přírodě, na zahradách i v květinářstvích. Stromy se oblékají do nádherných zelených barev, ne nadarmo se říká, že zelená je barva naděje.
Myslím, že nikdo by se neměl cítit osamocený, každého z nás někdo občas potřebuje, ať už je to vlídné slovo k druhému, či pomoc člověku nebo zvířátku, prostě život ním přináší každý den nová kouzla a překvapení, jen se musíme naučit je zase vnímat.
Přeji všem dobrým lidem, ať je nikdy neopouští elán, optimismus a víra v sebe, víra v dobré lidi a schopnost a možnost prožívat svůj život v souladu se svým okolím.
Soňa