Pokud by v dnešní době nastala podobná situace jako před 101 lety, kdy na hřebeni Krkonoš tragicky zemřeli Bohumil Hanč a Václav Vrbata, šance na jejich záchranu by byla mnohem vyšší. Den skonu obou mužů, 24. březen, je Dnem Horské služby, která letos slaví 80 let od svého založení.
Šestadvacetiletý zedník a uznávaný lyžařský přeborník Hanč a o rok starší tkadlec Vrbata zahynuli při prudké změně počasí při mezinárodním závodu v běhu na lyžích na 50 kilometrů. Vrbata v silné sněhové vichřici půjčil spoře oděnému, podchlazenému a vyčerpanému kamarádovi, který jako jediný závod nevzdal, svůj kabát a čepici, ačkoli věděl, že riskuje vlastní život. Hanče našla záchranná četa ještě živého, ale krátce na to na Labské boudě zemřel. Vrbata byl nalezen přibližně ve stejné době už zmrzlý.
Podle náčelníka horské služby pro oblast Krkonoš Adolfa Klepše by se dnes díky mobilům o jejich problémech záchranáři dozvěděli poměrně rychle. „Druhým důležitým faktorem je, že s technikou, jakou máme, bychom byli nahoře maximálně během několika desítek minut a byli bychom daleko lépe schopni je lokalizovat, najít, ošetřit, odtransportovat,“ uvedl Klepš. Ještě rychleji by oběma mužům mohli pomoci, kdyby měli k dispozici speciální aplikaci pro chytré telefony, která dokáže mimo jiné odeslat horské službě nouzovou SMS zprávu s přesnou polohou telefonu. Od prosince 2011, kdy byla aplikace "horská služba" spuštěna, přispěla podle Klepše k záchraně 20 lidských životů.
Krkonošský náčelník zároveň upozorňuje, že při horských výpravách by lidé neměli jen spoléhat na nabitý telefon. Ne všechna místa v horách jsou pokrytá signálem, navíc by turisté neměli zbytečně riskovat a přeceňovat své síly. „Lidé obecně české hory podceňují. Spoléhají na to, že se spojí rychle s někým, kdo jim pomůže, a to je špatně. Dříve byla větší pokora k horám, a když se někdo někam vypravil, tak o tom musel něco vědět,“ poznamenal Klepš. Loni měla horská služba přes 8100 zásahů v celé zemi, pěti lidem přes veškerou snahu už pomoci nedokázala.
Horská služba letos slaví 80 let od svého vzniku. První členové se rekrutovali z lidí, kteří v horách žili. „Byli to zdatní lyžaři, měli dobrou fyzickou kondici a znalost hor,“ konstatoval Klepš. Ve srovnání s dneškem ale na tom byli výrazně hůře po technické stránce. „Všude chodili pěšky. První skútr jsme dostali až v roce 1967, to byl výrazný posun, co se týče rychlosti zásahu,“ zmínil náčelník. U horské služby pracuje 27 let, i za tu dobu se toho hodně změnilo. „Je to nesrovnatelné. Dříve se všechno řešilo na běžkách a v běžeckých botách, což je nekomfortní. Tak se přešlo postupně ke skialpinistickým lyžím, které jsou univerzálně použitelné. Mnohem lepší je i oblečení,“ dodal Klepš.