K pobytovým zájezdům v cizině nabízejí cestovní kanceláře i fakultativní výlety s českým prlvodcem. Tak tomu bylo i při mé nedávné návštěvě Kypru. Jelikož jsem tam však už byla před 6 lety a z dodatečné nabídky většinu viděla, zaujal mě pouze výlet nazvaný Safari Jeep. Bohužel jsme byly z naší skupiny jen 2 zájemkyně o tuhle vyjížďku, kterou má kolegyně z práce absolvovala 2 týdny přede mnou a vřele mi ji doporučovala. Zklamaně jsem se proto vydala vybrat si něco z nabídky místních cestovních agentur. Ani jsem nedbala varování našich delegátů, že místní výlet rozhodně nebude mít úroveň jako s naším průvodcem.
Středisko Pafos bylo přímo rájem turistických nabídek pro cizince. Agentury se předháněly ve výčtu autokarových zájezdů do nejznámějších destinací na ostrově, okružních plaveb lodí, vyjížděk na rychlých člunech, potápění a dalších aktivit. Byla jsem rozmrzelá z neuskutečněné jízdy džípem a navíc uchozená z předchozího celodenního výletu do ZOO. Rozhodla jsem se tedy nechat se povozit na výletní lodi. Příjemná Angličanka mi doporučovala výlet zvaný \"Půl dne nebe\". Když jsem zjistila, že do toho nebe se nejspíš mohu dostat díky nabídce neomezené konzumace místních drinků během plavby, odmítla jsem. Vybrala jsem si 6-hodinovou plavbu s hezkým názvem \"Líný den\". To je ono, budu se konečně jen válet a užívat si pohodu na lodi.
Druhý den ráno jsem stála na určeném místě před jedním luxusním hotelem na hlavní třídě. V 9, 20 přijel otevřený pestrobarevný autobus s hlučnou moderní muzikou, mladý vedoucí si ověřil, jestli jsem \"Susan Pifkouva\", poslední scházející pasažérka, strčil mě dovnitř a už jsme spěchali k přístavu, odkud se mělo vyplout v 10 hodin. Všichni se jak zkušení námořníci nalodili, u vstupu si na pokyn kapitána zuli boty a vrhli se na horní palubě na lehátka. Já jsem si raději obsadila krytý výklenek za kapitánovou kabinou a přemýšlela jsem, co budu těch 6 hodin dělat. Vzápětí ale vystoupila mladá anglická moderátorka, přivítala nás a od té chvíle řídila zábavu. Napřed jsme se všichni veřejně představili, odkud jsme, zda poprvé na Kypru a co se nám tu líbí. A tak jsem zjistila, že moji spolucestující jsou většinou Angličané, pak je tu černá rodinka z Francie a naopak bílý pán ze Zimbabwe a malá skupinka Rusů.
Moderátorka nám (mimochodem velmi pěkně) zpívala formou karaoke spoustu hitů ze 60. let, které jsme kdysi hodně poslouchali na Svobodné Evropě nebo je s českými texty zpívaly i naše hvězdy. Lidi se většinou opalovali, já jsem tu fotila, tu filmovala, loď se houpala, já stěží udržela rovnováhu a podle toho dopadla i část snímků. Ale byl krásný den, minuli jsme Korálovou zátoku, kde byla zastávka na koupání, skalnaté útesy, 2 vraky lodí, ostrůvek St. George a dopluli jsme až k zátoce Lara, kam připlouvají snášet vejce velké mořské karety, takže je to chráněné území.
Po obědě, který měl podobu lehkého bufetu, jsme se mohli zúčastnit soutěže v hodu na cíl nebo v určování, z jakých filmů nebo televizních pořadů pocházejí přehrané hudební ukázky. Některé mladé Britky vykřikovaly názvy již při prvním tónu, zatímco já jsem tak stěží poznala ústřední melodii z \"Titanicu\". Vítěz měl dostat zdarma obdobnou plavbu následující týden, ale ukázalo se, že vlastně tu z nás už nikdo nebude, takže posádka jásala, když našla vůbec jednoho náhradníka, který výhru přijal. Pak nám moderátorka oznámila, že jeden pasažér, Angličan Justin, velký bavič, má dnes narozeniny, začala s ním tančit a postupně jsme zpívali a křepčili téměř všichni, bez rozdílu věku i národnosti. S veselou hudbou a zábavou jsme v 16 hodin vpluli zpět do pafoského přístavu. Ty narozeniny možná byly jen výmysl, jak pobavit lidi a ještě na sebe upoutat pozornost dalších případných zájemců v přístavu, ale bylo to i tak fajn.
Do \"Líného dne\" měl tenhle výlet opravdu hodně daleko, ale nelitovala jsem. Znovu jsem si potvrdila, že cizinci se na dovolené většinou umí víc odvázat než naši turisté. A nehraje v tom roli jen větší finanční uvolněnost. A taky jsem si říkala, že je škoda, že se ve světě někdy tak blbne v otázkách politických a náboženských a rasových, a přitom bychom si mohli normálně lidsky rozumět nejen při mezinárodním výletu lodí podél kyperských břehů. A to nemyslím vůbec nijak nadneseně!
