Zůstanu svá,
ač není to vždy lehké,
být touha tvá,
to je jen přání křehké,
co krouží nade mnou,
je pouze bzukot včely,
tvou vůní tajemnou
se city rozechvěly.
Tak žiji dál
a budu asi věčně,
kdo by se smál
té prapodivné slečně,
mé kapsy plné děr
si štěstí neschovají,
a jen sny na úvěr
se noc co noc mi zdají.
Zůstanu svá,
dál ve svém přesvědčení,
noc bolavá
je dobré vysvědčení,
a daně z krásných chvil
se vždycky platit musí,
to, žes mě oslovil,
to stálo za pokusy.