Před odjezdem na setkání čtenářů magazínu i60 byla vyhlášena soutěž o sepsání povídky, v níž budou použita slova výhradně složená ze tří písmen. Zde jsou tři nejdelší povídky:
Pan Bém
Ves Týn jak ráj pro oči. Zde lán kol řek, tam les pln hub, sam dub, buk. Prý zde žil pán Vok, ten pět žen měl!
Zde dům, tam pan Ráž žil. Byl blb, umí jen pít. Moc pil rum, sud piv, pak rád vše bil. Kdo chce psa bít, hůl....Eva lká: pij míň. Tak dal Evě pět ran pod oko, ona šla dál, Ráž byl zas sám.
Zde tis, dál dům. Tam žil muž Jan. Ten měl tři psy. Pes Max byl chrt, šíj jak laň měl, uši jak vlk, oči jak rys. Pes Rex byl vlk jak ďas. Pes Udo jde jak páv. Kam jde pán, tam jde pes. Jan měl úču Idu. Jan jen dře jak kůň, orá lán. Zlá Ida: Dři víc, jez míň, dej vše, zab psy! Zas máj, noc jak čar, jen Ida řve. Jan jak rak, zře jak býk, pak nůž... žel, Ida šla pod zem. Jan měl žal pár let.
Dál les, tam dům, tam pan Tom. Tom byl též sám, byl gay, rád při mši pěl. Bůh zná ten chór, věž, kůr, tam sto bab, sám Tom. Zač ten bol?...
Tom dbá rad bab, aby pěl míň. Hle, pan Bém – toť žid. Bém měl chuť, tak zde udí pět kur. Bém: Mám teď čas, jdu nad les. Jde dál dle Úpy, tam háj pln vrb, hle, cos oko zří! Řiť! Pro Bůh, Ańa!!!
Ona líc jak nach: Nech, mne, jdi dál! Bém: Jak jít, úda mám jak kůň, Aňo, kuk, můj pyj jak kůl! Aňa zří obr pyj. Toť kus! Ano, též mám chuť. Víš, můj muž úda jak nic, jak krt. Bém: Aňo, mám chuť, dáš? Aňa rdí: dám! Pár pus, pak leh. Raz dva hop hop, šuk šuk, čpí pot, Aňa úpí ááá ááá. Již jsi Aňo? Ano. Gut job, dík.
Aňo, pak mlč, mlž, toť náš taj. Aňa: ano, pak zas? Ano, dám echo, piš SMS. Kam? Piš osm dva tři pět dva pět dva dva osm. Ano, mám. Již jen pár pus. Čau. Čau!
Tak zas šel. Tam zří dům Oty, při něm vůz BMW sám kaz, sám rez. Nač máš ten vůz? Oty ptá Bém. Choď, buď fit! Ota úpí: Nou, nou, mám bol, mám vůz, chci jet. Tak jeď, jdu sám. Jde dál, tam důl OKD, tam byt RPG. Tam dlí Ivo. Hoj, tak jak? Ivo: Nic moc. Byt moc man, tak chci žít, jak jde. Hmm, kde syn? Syn ing, pět let VŠB, teď USA. Bém: Hmm, tož hoj, šel. Jde, jde, tam, kde jih. Tam hic, Bém tře pot. Jde, jde dál, tam pan Srb. Tak jak? Ptá Bém. Srb: Náš syn měl osm let, mám jej rád, chce puk, Bém: Tak, tak, hoch chce, tak dej. Čím chce váš syn být? Srb: Prý chce být kat, chce mít meč. Inu, toď div, ale kdo chce kam... Teď čas jít dál, tak čau! Bém šel.
Tam dál kol hor bor pln srn, pár koz, čpí prk. Zas kus les, dol, zde lán, tam Řek ryl pýr, pak sel mák. Bém ptá: Zač dáš ten mák? Řek: Dej sto kun. Bém: Dát sto kun, tak moc? Řek: Ale víš, syn chce dům, tak dej sto kun. Bém: Jsi chrt, sám mám prd, dám míň. Řek: Míň? Tak nic, jdi dál, end. Řek Řek, rád pil úzo. Tak Bém šel sám. Zde rov, Bém čte tam, zde Ida spí již pět let. Ido, Ido, teď jsi tam, Bém pln slz. Jan pil jak Dán, měl pech. Dál zeď, tam čte: Byl zde mor, TBC, vši, fuj. Bém zří dým. Běž, běž, ber hůl, tam žár, nať has! Půl dne byl tam, již tma. Čas jít dom.
Jde, zří jas. Toť zas kdo? Oči jak vůl, čum, čum, zří UFO, věř. Kýs muž bez ruk, bez noh jak sud. Bém tře oko, mám jen sen? Bém: Hej, boy! Nic. Hle - UFO frr nad Zem, již fuč. Zas tma, jen nov nad vsí. Bém jsa paf jak had lez cez les. Hle náš dům, tam plá krb, při něm saň Ola jak KGB: Kde byl, čím jel, kam šel, cos dal, kdy, kde kdo... Olo, mlč, teď již noc, lid spí. Ale choť Ola lká dál: Máš mne rád, máš rád náš dům? Bém lže: Olo, mám, ale teď již mlč, lež, spi. Chrr, chrr, Bém již spí jak myš. Tak pšt! Při tom snu měl asi sto žen.
Raz,dva, tři, teď
Též mám pár vět, tak vás zvu dál, tam, kde dlí můj duch. Ten můj díl, prý hit, zní Jak šel můj den. Inu, asi nic moc, víc kec než řeč pro vás. Tak teď:
Tik, tak, zas již pět? Můj sen byl jak ráj, leč teď zní tón, brm, drm, nic víc, zas den, tož hup, mýt, oči, uši, nos, krk, pak vše dál. Teď lék, mám chuť jak vlk, ale jím jen pár hub, též sýr, jen kus, tak půl, kde mám nůž, líp než nic, pak raz, dva, tři, chci být fit, mám čas, tak šup, kde mám net, náš web, mám tam mít rým, ale ono nic, ten Jan byl asi zas pít, děs, tak teď trp! Pak dám rez oči, můj gól, asi víc hec, ale mám již mez. Mám čas jít, jau, ten můj zub pět, chci jej mít dál buď jak buď, leč asi jde ven sám, kdy ale, toť zlé. Náš dům spí, jen můj byt bdí, ale již jdu ven, tam tma, jdu jak duch, pak bum, bác, pád, jau, rup, asi můj krk, zas dál, jdu jak rak, hle, kus dál muž, též pes, pán řve Rex, jdi při mně, dej pac, nes, ale pes nic, teď jdu kol něj, pes jak lev, zle haf, hop, pán Fuj, nech být, maž sem, tak pes jde ode mne dál, ale dal sem pach, cos pro můj nos, toť puch mých bot. Jdu dál pod náš dům, kde mám vše, též bus MHD. Mám hon, joj, tep jak fík, ale ten můj dech! Bus měl zde již být, ale nic, tak kde dlí? Kuk, mně šel zle čas, teď ťuk, ono zní jen pět. Mám teď být zde jak blb? Jak dál? Mám jet? Neb jít zas tam, kde mám byt? Pud cti mně děl: Ale ano, jen jeď, víš, ten váš šéf chce mít vše nej. Mám zas den, vše zle. Dřu jak kůň. Šéf řve jak běs, měl řeč, mně dal tak pět vět, ale pak již nic. Teď jdu jen tak ven, kol zdi, sem tam. Mám vše? Pár piv, sýr, ale dál nic, jen mám míň než dvě stě. Kup vše, tak ano, ber, kde ber. Jdu jak vůl. Byt, zdi, dál nic. Kdo chce žít sám? Chci žít líp, nač jak kůl, chci mít čas, cíl, kus své cti, ano, být jen svá, ale jak? Nech řeč, jdi mýt zem, toť tip, jak být fit. Mám prý pít čaj, ale chci jen hlt, pak již jde noc, lid asi již spí, jen výr bdí. Ale což ten můj pán, měl mou SMS, ale nic, kdy mne zří, asi zas jel ven, ode mne dál, chce být sám. Kde spí? Mám žal, zlá věc, věř. Což vím, kde dlí, zda sám? Kam jde ten muž, žen kol něj moc, sem tam mám chuť jej bít. Kde jsi, můj sne, máš mne rád? Piš zas víc. Mám tip: Vše nech, leť sem. Můj byt zve. Mám vše, ale chci mít též top sex. Bez něj jde vše hůř, viď, asi víš sám. Jsi můj hoch jak bůh, jsi můj dar. Noc jde dál, ale již bez mých vět.
Tak toť asi vše, dík vám, mám chuť zde být, mít čas, žít fér den, noc, nic víc, jen tak dál. Teď ale čau, i60.
LES
KOL LES MECH, LOM, MEZ, NAD TÍM TIS, VES. ŠEL TAM VLK, PAK PES, KŮŇ, RYS, MYŠ, NÁŠ LEV, BÝK, RAK, HAD, ČÁP, VLK, SOB. TÉŽ CAP, PAK DUCH. NAD NÍM BYL DŮM, KDE ŽIL TOM. SÁM MĚL NŮŽ, CÍN, MĚĎ, KOV, MÍČ, VEŠ, BOL, LIS, CHUŤ, SEN. PIL ČAJ, RUM, MED, JED SÝR, NOK, MÁK, SŮL. BYL JAK ŽOK.
CHCE MÍT SEX, RAZ, DVA, TŘI, PĚT. JAK TAK ČTU, TÉŽ TAM JDU. ČAU! KUK! JSI NOR? DÁN? RUS? RÓM? JSU ČECH, CHCI EVU. TEN PÁN CHCE MNE, VĚŽ, LUK, ŠÍP, ŘÁD, KRB, LOĎ. PRO MNE ČAS ŽÍT LÍP. DEN NOC, DNY BÝT PÁR CHUJ BYL ZLÝ. KOP, SRK, PAK PRD, SED, MRK, PAD, BUM, BÁC.
MĚL NOC JAK SAŇ, OČI JAK VÝR, RET JAK BÝK, ÚDY JAK LED, PYJ JAK KYJ, ZUB, UŠI, TÝL JAK PAT MAT, PÁS JAK BUK. MRK - DRŽ MNE, CHCE ŽÍT LÍP PRO MNE, MÍT SNY. DÁM VÁM VÍC NEŽ NIC. ASI LEŽ, MÍT TAK VĚK, ŠAT, PÍT MOK, MÍT SEX. PAK JÍT, MÍT RÁJ, HÁJ, MÍR, RÝM, SAD, DŮL. PRO NĚJ ŽÍT. HEJ, PES HAF, HAF, DAL PAC. JDE JAN, TYS SÁM. HOJ, EVO, TYS SAŇ. VEM ŠEK, RŮŽ. MÁŠ DAŇ, JSI JAK VEŠ. DÁŠ? MÁŠ GEN, ESO. AHA, JEN PIN, PUK. PRO MNE JSI NIC MOC, JDU TAM V LES SÁM, ČAU!
