Psí námluvy

Psí námluvy

3. 6. 2014

Čikina je už velká psí slečna a tak mi každý pátý měsíc obrátí život vzhůru nohama. Ať se snažím sebevíc, pokaždé mě něčím překvapí.

V létě se rozhodla, že naše rodina potřebuje další chlupaté spolubydlící a tak se mi  v nestřeženém okamžiku vyškubla a spěchala, s ne příliš pěkným  jezevčíkem, někam do houští. Vodítkem bimbala do chodníku a za hlasitého povzbuzování několika přihlížejících „lázeňáků“ postupně přidávala do klusu, až zmizela za rohem. Jezevčík za ní kmital nožičkami, ale to nebylo nic ve srovnání se mnou, která jsem v botách na vysokém podpatku kmitala nožičkami stejného tvaru, jako měl nápadník, ale o poznání pomaleji, takže jsem zůstávala jako třetí v pelotonu. Výkřiky přihlížejících ve smyslu:“To bude štěňátek!!,“ mě doslova katapultovaly. Bezmyšlenkovitě jsem odhodila kabelku, která mi bránila v lepším běžeckém výkonu a kterou jsem jen díky majitelce psa později získala zpět, tryskem jsem vybrala zatáčku a doslova se sepjatýma rukama prosila skupinu mladíků o spolupráci při odchytu uprchlice. Podařilo se! Vzteklou Čikinu jsem lapila do náruče a loudali jsme se domů. Jezevčík se uštval natolik, že klesnul  bezvládně paničce k nohám. Ta jen pobaveně ocenila můj výkon slovy:“ To bych nedokázala, ale mohli si alespoň jednou užít!“Čikina se mnou dva dny nemluvila.

Pro další období  jsem hodlal využít všech dostupných prostředků k minimalizaci dramatických okamžiků a zvolila jsem sprej pro hárající feny. Těšila jsem se, jak v pravou chvíli  s hormony zatočím.

V kritický den jsem vybalila sprej, přečetla příbalový leták a přistoupila k aplikaci. Zvedla jsem čubě ocas, pečlivě zamířila a foukla jí pořádnou dávku. „A borový zavoněl háj,“ bleskly mi hlavou verše K. H. Máchy. Co blesklo hlavou Čikině si netroufám ani pomyslet. Vyjekla, vyšpulila zadek, vyvalila oči a doslova zkameněla. Po chvíli nám začaly slzet oči, tak jsme odešli na plánovanou procházku. Psí slečinka šla jako podělaná, vyšpulený zadek jí zůstal.

Ten den se na nás přilepili dva neodbytní čoklíci, kteří houževnatě vzdorovali všem mým verbálním útokům i  mírným inzultacím nákupní taškou. Opět se bavili všichni kolem, jen já ne. Výrobek zřejmě obsahoval feromony podle chování psů v následujících dnech.

Co mě čeká příště?

pes
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Jani, tak tohle Vaše povídání o psích touhách mne pobavilo. Já jsem za celý život měla fenku snad jen dvakrát a díky tomu, že jsem měla možnost venčení v areálu statku, který byl obehnán dvoumetrovou zdí, nebezpečí nehrozilo. Ale těm otráveným a všeříkajícím pohledům, když jsem odmítla s hárající čubinou jít se procházet mimo areál, jsem neunikla...Čikina by se Bertíkovi jistě líbila, posílá prý olíznutí....
Zdenka Jírová
Jak znám Čikinu, určitě něco vymyslí, neboj se.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.