Světově uznávaným odborníkem na transplantaci kostní dřeně byl hematoonkolog Vladimír Koza, od jehož narození uplyne 4. července šedesát let. Díky němu se podařilo zachránit stovky životů a dát naději tisícům nemocných. Doktor Koza stál totiž v roce 1992 u zrodu Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD), jenž eviduje lidi ochotné dát kostní dřeň pacientovi s poruchou krvetvorby. Odborné i osvětové práci se Vladimír Koza věnoval, i když už byl sám nemocný, až do své smrti před dvěma lety v červnu.
"Chtěl jsem být psychiatrem, protože psychiatrii dodnes považuji za nejvýsostnější obor medicíny. Nakonec jsem začal v hematologické laboratoři, což byl neatraktivní obor," vzpomněl doktor Koza na své začátky. Šest let nato zakládal v plzeňské fakultní nemocnici hematologicko-onkologické oddělení, jehož se stal od roku 1994 primářem.
Jako jeden z prvních v Česku začal Vladimír Koza též provádět transplantace kostní dřeně. "Naší první pacientkou byla v roce 1991 Janička z Rokycan. Transplantace jako terapie do té doby nevyléčitelné choroby probíhala za poměrně pionýrských podmínek," přiblížil Koza poměry v českém zdravotnictví krátce po změně režimu a dodal: "Chybělo potřebné technické vybavení i některé léky. To, co se nám podařilo, byl malý zázrak."
Jeho první pacientka tehdy dostala kostní dřeň od své sestry, rok nato (v roce 1992) Koza založil v Plzni Nadaci pro transplantaci kostní dřeně a registr dobrovolných dárců (ČNRDD). V tuzemsku existuje též Český registr dárců krvetvorných buněk v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), který vznikl již v roce 1991, pouhých šest let po obdobném projektu v USA, kde historie transplantací kostní dřeně začala.
Pražský registr evidoval ke konci loňského roku 22 681 a ten plzeňský ke konci letošního května 46 469 dárců. Oba české registry jsou součástí světové sítě se sídlem v nizozemském Leidenu, která nyní eviduje přes 24 milionů lidí ochotných darovat svou kostní dřeň.
Historie transplantací kostní dřeně se v Československu začala psát již koncem 70. let minulého století. První alogenní (od dárce) transplantace kostní dřeně byla uskutečněna v roce 1976 v Hradci Králové a první nepříbuzenskou transplantaci kostní dřeně provedli lékaři v roce 1986 v Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze. Tento druh operací se provádí též v Brně a Olomouci.
První úspěšnou transplantaci kostní dřeně od dárce, jímž nebylo jednovaječné dvojče, provedl v roce 1958 francouzský onkolog Georges Mathé (1922-2010), který tak zachránil život několika zaměstnancům po nehodě ve výzkumném ústavu jaderné fyziky v jugoslávské vesnici Vinča. Stěžejním přínosem, oceněným v roce 1990 Nobelovou cenou, byla práce amerického profesora Edwarda Donnalla Thomase (1920-2012).
Vladimír Koza byl členem řady českých a zahraničních odborných společností - podílel se například i jako člen konzilia na léčbě manželky ruského exprezidenta Michaila Gorbačova Raisy. V říjnu 2012 Kozovi prezident Václav Klaus udělil in memoriam medaili Za zásluhy.