Jediné místo s povrchovou těžbou černého uhlí v Čechách a povrchové zkameněliny pralesa z období karbonu ukazuje nová naučná stezka, která je dlouhá 5,5 kilometru. Věnuje se více než 400leté historii dolování uhlí v Břaské pánvi u Radnic. Hornické Břasy tak chtějí přilákat zájemce o historii, geologii a paleontologii.
„Bylo to výborné černé energetické uhlí, i když se nedalo koksovat,“ řekl Martin Lang z muzea ve Strašicích. Uhlí v oblasti bylo jeden až dva metry pod povrchem, tedy "pod drnem". To si mohou turisté ověřit v přírodní památce Bašta, kde je první informační tabule stezky.
„Tady je druhé nejstarší místo v Česku, kde se těžilo černé uhlí, a to u Vejvanova, už v roce 1545. První jsou Malé Přílepy u Berouna,“ uvedl Josef Pšenička, paleobotanik a rodák ze sousedních Radnic. Díky těžbě uhlí je v místě ohromné množství zkamenělin, které se podle Pšeničky staly základem světové paleobotaniky.
K původním sedmi zastávkám přibyla osmá o karbonském lese, o němž byla v místě konference paleobotaniků. „Ve stěně lomu, kterou tu chceme spolu se Západočeskými uhelnými doly odhalit, bude nejlépe vidět profil vrstev zkamenělého pralesa, který tu před více než 300 miliony let pohřbila sopka, jež vybuchla někde u dnešních Drážďan,“ sdělil Pšenička. Okolí Radnic má podle něj ohromný geologický potenciál, který by se měl využít a nová stezka je "dobrým začátkem".
Naučnou stezku, která navazuje na značené stezky v okolí, například vedoucí na rozhlednu Na Vrchách, mohou projet i turisté na kole. Na každé informační tabuli je kromě textů, fotografií a mapa i QR kód, který po přečtení chytrým telefonem navede turistu na stránky obce, kde jsou další údaje.
