Jako první válečný konflikt v dějinách zasáhla první světová válka téměř celý svět a zahynulo v ní zhruba deset milionů vojáků a 8,5 milionu civilistů. Vypukla přesně před 100 lety, 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Záminkou se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v bosenském Sarajevu, ale politické napětí v Evropě sílilo již dlouho před ním.
První světová válka, která skončila 11. listopadu 1918 podpisem příměří u francouzského Compiegne, zásadně změnila politické uspořádání Evropy. Skončily staré monarchie (Rakousko-Uhersko, osmanská říše, Rusko a Německo) a vznikla řada nových států (Československo, Maďarsko, Polsko, Rakousko či pozdější Jugoslávie). Válka také přinesla nástup bolševiků v Rusku, do popředí se dostaly podceňované USA a postupně se začaly rozpadat koloniální říše.
Porážka Rakouska-Uherska umožnila vznik samostatného státu Čechů a Slováků. K jeho vzniku přispěla činnost politiků v rámci zahraničního odboje i úspěchy dobrovolnických vojenských jednotek. Tedy legií, které se formovaly v Rusku, Itálii a Francii a bojovaly proti Německu a Rakousko-Uhersku, ale i s ruskými bolševiky. V rakousko-uherské armádě zahynulo zhruba 150 000 odvedenců z českých zemí. V legiích sloužilo asi 100 000 mužů, z nichž padlo přes 5000.
Válečný konflikt vyvolaly takzvané centrální mocnosti, Rakousko-Uhersko a Německo, které spolu s Itálií tvořily Trojspolek. Proti nim stály země Dohody – Francie, Rusko a Velká Británie. Itálie však po vypuknutí války vyhlásila neutralitu a nakonec vstoupila v roce 1915 do války na straně Dohody. K mocnostem se posléze připojilo Bulharsko a osmanská říše, k Dohodě řada zemí včetně USA.