To se řekne, zpracujte jarní tematiku a budete odměněni. Jelikož bydlím na Šumavě a počasí je tady drsné, nemůžu se nikdy jara dočkat. Mám kamarádku v Praze a ta mi vždycky hlásí, co tam kvete a co už odkvetlo. Já chodím po břehu Lipna, je mi zima a marně hledám alespon jeden zelený lísteček.
Jenom jednou se to pozdní rašení docela vyplatilo, když přišel nečekaný mráz a všude, kde všechno kvetlo, také všechno zmrzlo. Úroda třešní a ostatního ovoce žádná. U nás nic nekvetlo, nezmrzlo a tak jsem sklidila své čtyři třešně na svém nevelkém stromku. Mám také malý záhonek, protože větší už nezvládám a čas od času mě popadnou roupy a tu zasadím rajče, okurku atd. Raduji se jenom při tom sázení, protože všechno zajde skoro před mýma očima. Jelikož nemám skleník, abych rostlinky rozmazlovala, tak se s tím smiřuji. Sázím jenom keříky a doufám...
Zasadila jsem malinoostružiny a první rok sklidila neuvěřitelných dvacet osm plodů. Druhý rok keř přes zimu zmizel, ani jsem nezjistila kam. Pak jsem si přečetla v jednom časopise, jak je pro mladé i staré tělo zdravý rakytník. Zasadila jsem a rakytník mi zatím dělá radost. Loni se mi odměnil šesti bobulemi. Zpracovala jsem je a nábožně - s vědomím posílení svého zdraví - je snědla. Z rakytníku se stal strom a letos se těším na úrodu větší.
Mrazíky se snad už nevrátí, a tak možná i zasazený hrášek povyleze a dozraje. Moje dva malé řádky brambor se také mají k světu, sluníčko dnes svítí, a tak sedím u svého záhonku, hřeji si své staré kosti a velice se z jara raduji.