Můj retropříběh z minulého století

Můj retropříběh z minulého století

21. 11. 2014
Pražská babička byla krajkářka. Na Žižkově měla svůj krámek s velmi těžkou železnou roletou, která zakrývala dveře i okno před zloději. Dědeček byl z rodiny knihaře a vracel se vždy večer z nakladatelství, kde měl na starosti vazbu knih. Jednou půvabné dívce nabídl pomoc, která se stala pravidelností až do chvíle, kdy se s ní oženil.

Protože od dětství toužil po dálkách a obdivoval vlaky, doplnil si vzdělání a stal se mašinfírou. Přivážel z venkova do Prahy čerstvé potraviny a také se tehdy cenilo, že byl "pod penzí". Žili poklidný měšťanský život s třemi dětmi. Babička si přivydělávala ručními pracemi a starala se o domácnost, děda miloval svou práci a Viktorku Žižkov. Na letní byt jezdili s dětmi vždy jen vlakem.

Děda se stal důchodcem v době, kdy jsme se odstěhovali z Prahy. Proto jsme netušili, jak je nešťastný z nicnedělání. Každé ráno vstával jako dřív a chodil na Wilsonovo nádraží kontrolovat se svými cibulemi odjezdy vlaků. Doma byl nevrlý, zanevřel na celý svět. Po létu, které jsme společně prožívali na chatě u Sázavy v Pikovicích, kde ještě sledoval průjezdy vlaků podle jízdních řádů, se konečně srovnal. Zase to byl ten veselý děda, který hrál na hřeben a zpíval Hašlerovy písničky. Vrátil se ke svému prvnímu zaměstnání a vázal nám časopisy do krásných vazeb.

Měl jedno veliké tajemství, které nám babička prozradila až po jeho smrti. Byl nemanželským dítětem. Otec mu dal své jméno až v pěti letech a přijal ho do rodiny. Tím ztratil kontakt se svou matkou. Žil v dostatku, získal vzdělání, nepociťoval žádnou újmu v otcově rodině, ale celý život toužil po mateřské lásce. I když se se mu jí dostávalo od manželky, dětí a vnoučat.

 

Zapátrejte ve svých albech, vyberte ty nejkrásnější fotografie a sestavte z nich svůj "Retropříběh". Tři nejzajímavější retropříběhy oceníme velkokapacitními flashdisky. Pravidla soutěže s názvem "Můj retropříběh" najdete zde.

 

retropříběh
Hodnocení:
(4 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Díky přátelé, opravdu to byl klidný život.Nelze srovnávat.Možná bychom se mohli ve vzpomínkách k našim předkům víc vracet.
petr stejskal
krásné vzpomínky. Žádná televize,žádný počítač, na nádraží parní mašinky.....hezká nostalgie
Zdenka Jírová
To je milý příběh. O své babičce bych také mohla vyprávět hezký příběh. Je dobře , že jsou.
Soňa Prachfeldová
Hezky prožitý život a moc pěkné fotky.
Marie Magdalena Klosová
To je milé povídání a fotky jsou prostě retro!Bezva!
Olga Štolbová
Hezký příběh. Nejen my, i naši dědečkové a babičky měly zajímavé životy. Škoda, že jsme se víc nevyptávali.
Lidmila Nejedlá
Hezké retro, z té rodiny čiší pohoda a sounáležitost. Hezké Hano.
Jitka Chodorová
Každý člověk má svůj příběh,pěkně jsi to Hanko sepsala,mám ráda staré fotky,a příběhy v nich skryté,ale padá na mě nostalgie,což si myslím,že je asi normální.Díky.
Zoja Sedláčková
Příběh téměř každého člověka je na román. A je fajn, když se v rodině tyto příběhy přenášejí. Pro naše vnoučata musí být nepochopitelné, že se v dřívější době tajil i nemanželský původ. Hezké retro.
Hana Rypáčková
Děkuji.To by se stařečkové podivili, kdyby se viděli na stránkách webu...Žili tak střízlivě , bez novot...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.