Když ono je to těžké norma je norma a nikdo nechce být podezírán, že nechává seniory o hladu. A navíc je pochopitelné, že při současném nedostatku personálu v domovech je snaha po maximálním zjednodušení přípravy jídla.

Bezva fotodokumentace i procházka!

Jani, děkuju za omalovánky . Ano moje oko opravdu potěšily.

Teď už jen zbývá začít psát o éteru coby volné energii, o objevech Nikoly Tesly, aby se nám rozsvítilo.

Dano dík, vyluštila jsem kostival, ostatní ne.

Mám jiný příběh: Můj tchán byl zakládajícím členem KSČ a stal se aktivním členem. Za války, coby táta dvou dcer byl vězněn v koncentračním táboře. Domů se vrátil po 2. světové válce, zplodil ještě syna a dál jako dělník byl aktivním členem KSČ. V roce 1962, kdy jeho syn měl nastoupit na studia, hodil soudruhům prospěchářům Rudou knížku na stůl se slovy, "za tenhle šlendrián, který jste z KSČ udělali, lidé v koncentráku neumírali". Dál zůstal dělníkem, jakým se celoživotně stal i jeho syn.

Pane Poláku, skvostné!!! To jsme se zasmáli! Díky!

Optimistické verše a bezva fotky!

Soni, díky za zajímavé nahlédnutí.

Konečně slovo muže k léty neřešitelnému tématu. Je jedno zda muž či žena, problém vznikne když spojí svůj život s představou, chcete-li s ideálem, o ní/o něm. Když se ona představa nenaplní, kdo koho zklamal? Tuto otázku nechť si položí každý sám. Není jednoduché přiznat sám sobě, že jsem zklamal/a sám/sama sebe, jen proto, že moje představa se nenaplnila. Základ je láska. Zalíbení, zamilovanost, vyprchá, ale láska zůstává v dobrém i v tom horším ♥♥♥

Dano super, je třeba po ránu procvičit mozek. Našla jsem.

Děkuji za inspiraci. Já jsem včera navštívila tuto trojici galerií - Kodl, V. Špály a Novoměstskou.

Děkuji za Váš další článek, který jsem si přečetla s velkým zájmem. V roce 2003 jsme se s manželem vypravili do Paraguaye, kde jsme také navštívili naše krajany. Bylo to setkání velmi milé a dojemné.

Naďo foto je hezké a přeji s novým foťákem hodně zajímavých fotek.

Evi, tak to před Tebou hluboce smekám, to bych nedala ani v nejdivočejším snu. Mám ke kravičkám hluboký respekt. Ale Tvůj taneční zážitek je prostě nepřekonatelný, vidím, jak se vznášíš v sále při valčíku a pak Tě vidím přímo při ďábelském tanci na pastvině, potmě a přímo v pekelném snu. Ale taky cítím i po letech ten triumfální pocit, když se telátko bezpečně dostalo ven. Jsi holka do nepohody. Je fajn, že jsi se s námi o tento nevšední zážitek podělila.

Perfektní vzpomínka a má krásné zakončení. Děkuju. Hezky jsem si početla. :-)

Evo, Robin je fešák a nejhezčí fotka rybníček s kachnami na zamraženém rybníce... Do Mostu se celý rok chystám, snad letos.. Hezký letošní rok vám přeji..

Digitalizace u nás se myslím nemusejí obávat ani junioři.

Hani, úplně Tě vidím. Dokázala jsi celou situaci popsat opravdu barvitě. A jsi pořád stejná, akční, neposlušná, ale zkrátka svá.

Věrko, váš článek se mi moc líbil. Krásné vyznání. Děkuji. Se sestrou se také chystáme napsat známé už nežijící osobě.