Ale že ty prázdniny zase utekly,že ? Tak všem školáčkům hodně úspěchů...

Tedy Růženko, Vy mě pokaždé svým rozverným vyprávěním rozesmějete. Báječný příběh ze života.

Jistě máš pravdu číst je opravdu zdravé.Byla jsem vášnivým čtenářem a knih jsem přečetla strašně moc do té doby než jsem si koupila počítač. Mnoho nových knih v mé knihovně stále čeká kdy na ně dojde řada ,kdy otevřu první stránku.Zdá se mi že na mě z knihovny hledí vyčítavě.Vždyť za tři roky co mám počítač jsem přečetla jen jednu knihu a to ještě proto,že jsem pomáhala vnučce s referátem.Volný čas který mám mi úplně zabere počítač a vím že je to chyba . A mladá generace to je velký problém nevím jak ve tvé knihovně jestli ji navštěvuje mládež do té naší tam chodí převážně senioři.I když jsem ke čtení vedla své děti i vnoučata lásku ke knihám jsem v nich nedokázala probudit.

To jste napsal moc hezky. Mám stejný názor a Vy jste to sepsal do pěkného, jednoduchého, rytmického verše.

Nino,moc pěkné vzpomínání,je tam všechno,co jsme "my holky" v těch letech dělaly,dokonce i na zvonky se zvonilo...

Hezké povídání,taky jsem tam několikrát byla,tam jsem získala lásku k červenému moku...

Závidím Vám skutečně prožité vzpomínky na dětství o jakých já jsem mohl jen číst v knížkách. I já jsem prožil dětství a později i prázdniny u babičky na venkově, (na socialistickém venkově mezi družstevními rolníky). Takhle romantické to bohužel zdaleka nebylo. Když bych ve Vašem čánku ještě nalezl zmínku o Sultánovi a Tyrlovi a o návštěvě na zámku u paní kněžny, měl bych dojem, že už jsem ho někde četl.

Fakt bezva nápad. Moc ráda bych se přidala,ale fotoarchiv nemám. Fotky z dětství má maminka a ta mi je nedá a bydlí daleko. Ty co jsem měla se mi ztratily při několikerém stěhování. A s počítačem to moc neumím.

Moc hezké, Ty máš fakt dobré příměry!

Jitko, děkuji za básničku - plně vystihuje moje dnešní pocity...nastupuji do nemocnice

Ráda vidím starší fotky svých známých, ne, abych vnímala, jak stárneme, ale je to odraz doby, povahy, duševního rozpoložení. Jsem ráda, že jste je sem dala. Díky.

Věčné otázky,které zůstávají navenek bez odpovědí...., ale kdo hledá,odpověď najde...pěkné.

Zvláštní, že právě spánek často evokuje pocit odcizení. Pěkně jste to vyjádřila.

Pěkná básen.Nutí k zamyšlení a filozafování o ní. Těším se na další.Jentak dál. Je skvělá.

Smekám a gratuluji !!! ke krásnému výročí. Přeji do dalších let hlavně zdraví,štěstí a radost ze života.

Mně bylo 15 a jak jeli kolem,vyplázla jsem na ně jazyk a šéfová mi dala facku,že jsem si ho málem ukousla.

Krásné.

To je tedy gól, ale už několik lidí mi vyprávělo o obdobných setkáních v cizině.

Houby máte krásné, ale u mě, když jsem byla v jižních Čechách na chalupě na dovolené, zvítězila obava z klíšťat, kterých tam bylo ještě víc než hub. A od známých bohužel vím, co infikované klíště dovede. Tak hodně dalších nálezů!

Je to tak, mě srpen 1968 poznamenal nadosmrti. Už tehdy jsem na to psala básničky, ale asi bych si dnes netroufla nějakou zveřejnit.