Přehled posledních diskuzních příspěvků
Smutné jaro na chalupě
Jana Houdková 23.5. 17:04
Jaro jsem měla vždycky ráda. Nejsem sice Ferda zahradníček, ale zelenou barvu miluji a také žlutou, bílou a i jiné.S manželem jsme jezdili na chatu na Slapech a tam trávili hezké dny. Plánovali si, jak si to tam užijeme až budeme v důchodu, koupíme si pejska a budeme se s ním procházet tam, kam jsme ještě nestihli zajít. Člověk míní, život mění.Manžel mi zemřel a já už na chatu nemůžu jezdit. Co teď. Pořídila jsem si tedy toho pejska, ale chata již není a kam s ním, po Praze to tedy nejsou moc zajímavé procházky pro psíka a nakonec jsem si pořídila malou zahrádku, spíše záhumenek, s malou chatičkou, 20minut od bydliště. Moc tam nezahradničím, pouze pár květinek, jednu cuketu , jednu okurku, nějaké bylinky, pár rajčátek, sezení s lehátkem a procházky po okolí s pejskem, kde nejezdí moc aut, sem tam kolo a pejskaři se svými psími kamarády. Vlastně jsem si pořídila detašovaný balkon, kde trávím své druhé krásně kvetoucí a zelené jaro. Kolem jsou lidé s podobnými zájmy, psík tam pobíhá, má práci, protože hlídá a pozoruje okolí
.A letošní jaro je zvláště vydařené.Podařilo se uskutečnit setkání spolužáků ze základní školy po 50letech. Netušila jsem, že mne to tak zasáhne. Bylo to moc pěkné setkání. Poznání, že jsme dospěli duševně a měli si co vyprávět, mne nejen překvapilo, ale i moc potěšilo. Obnovila jsem kamarádství z dětství, které jsme zpečetily návštěvou divadla a i vinárny. Bylo to moc fajn. A bude určitě pokračovat.
Člověk musí stále začínat znovu a ty nejlepší věci se stávají, až když je nejméně očekáváš.
Cesta na Sever 8: švédské zajímavosti
Růžena Antlová 22.5. 11:36
Opravdu spousta zajímavého jsem se dověděla a víš že některé věci docela závidím váží si na rozdíl od nás přírody.A udivuje mě to že nesbírají houby tam by se mi líbilo.
Pravdivý recept pro chudého penzistu
Libuše Kozáková 21.5. 11:01
Naprosto s Vámi souhlasím. Je mi líto, že generace našich dětí toužila po změnách a 17. listopadu před léty si ji vytrucovala. Pokud se jim to povedlo, tak ať si to žijí, ale na svůj úkor, ne na náš. Studenti hloupí nám tehdy pokazili stáří, sobě současnost a svým dětem celý život. Myslím, že náprava už se jenom cinkáním klíčů neuskuteční. A co se týká toho receptu, je hrozitánsky dobrý, když si ještě našetříme na vajíčko, které celou krmi ještě vylepší.
Makové guľôčky proti anémii i stresu
Zdenka Hillová 20.5. 08:21
vypadají moc hezky a určitě i budou dobré mak mám rada ,ale nemám štěstí poslení dobou byvá hořký
Les - moje oáza klidu
Dana Kolářová 19.5. 08:50
Také neodolám volání lesa a těším se z oázy klidu. Krásné vyznání o krásách lesa i života.
Lesní vábení
Růžena Antlová 18.5. 20:20
Také to tak mám a už jsem se taky byla v lese podívat zatím bez košíku jen tak pozdravit les .Houbaření je také moje láska a také mě trvá návrat z lesa trochu déle než jiným houbařům.Když najdu hříbka ,než skončí v košíku tak si ho napřed vyfotím a tak se domů vracím s dvojím úlovkem.Už aby to nastalo vábení lesa mě také láká.
Nejlepší tapety na světě
Hana Práglová 17.5. 20:40
Pěkné čtení.Přeji vám takových zajímavých nákupních zážitků víc.
Jsi ve mně navždy uvězněn
Zuzana Pivcová 17.5. 07:25
Jo, tak tohle už je zase ONO, stejně jako dřívější TOUHA, ZRADA atd. V tom jste, i když asi ani nechcete být, profík. Je bezva, jak i zralá žena může zůstat v rovině často bezradných milostných emocí a nesklouzne pouze do nostalgického vzpomínání na mládí. Ať většina promine. Opravdu díky!!
Štěstí
Zuzana Pivcová 16.5. 18:06
Dobrý den, paní Nino, Vaše ryze ženská poezie se mi líbí, ale Touha a Zrada mě oslovily víc, k těm jsem Vám něco připsala. Četla jsem je dodatečně až teď, protože jsem na stránkách teprve začátečnice. Pěkný pozdrav a "hoďte" své nitro zase na papír, budu ráda.
Co je to láska
Olga Gálová 14.5. 06:34
"Bez lásky se nadá žít". Stále více si uvědomuji pravdivost tohoto verše. Snad ještě více nyní, kdy už dávno nemám rodiče. Kdy už i manžel žije pouze ve vzpomínkách. Vzpomínky jsou krásné. Ovšem vždy mě přivedou k slzám. Potřebuji lásku skutečnou. Našla jsem ji v Bohu.
Pro maminku
Olga Gálová 14.5. 06:20
Krásné vzpomínání. Škoda, že jsem jí neřekla vše co bych jí nyní rada řekla. Mluvím s ní ve vzpomínkách. Možná to ví. Díky, maminko
Můj lék proti rakovině
Růžena Antlová 12.5. 19:58
Jestli tohle opravdu funguje ,tak se spousta lidí zázračně uzdraví.Nemám nic proti takovým domácím radám sama jsem jich několik vyzkoušela zatím žiju ,ale věřím víc radám lékaře.Tady v užívání směsi určitě pomáhá také víra.
Na skok u Eiffelovky aneb Přepadeni v Paříži
Olga Gálová 12.5. 09:21
Já jsem si vždy myslela že Arabové jsou věřící v Boha a tedy nekradou. Zajímavé. Moc.
Ach, to mládí...
Hana Práglová 10.5. 21:53
Růženko,to víš,vždycky se říkalo AŤ SE MLÁDÍ VYDOVÁDÍ!!!, Ale teprve až dojde DO TUHÉHO,člověk uvažuje zcela jinak.!!!Ale vnučka je rozumná,tak se neeeeestarej!!!!!!!!!!!!!
Válečné sestry se neznaly
Hana Práglová 10.5. 21:45
Přečetla jsem si ---a pláču!!!!Radostí-nad tím,že se obě sesty sešly!!!!! Po mnooooho let jsem hledala své nevlastní sestry-když se mi to konečně podařilo, dloooooooooooouho jsem litovala,že jsem se do této "akce " pouštěla:Příležiitostně o tom napíšu.H
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.