Haničko, jsem moc ráda, že jsem mohla díky Tobě být mezi těmi šťastlivci. I když jsem musela za splněním svého přání - znovu se do Jeseníků podívat - cestovat hodně daleko, nelituju ani trošičku. Bylo tam opravdu náááádherně! Ala.

Zuzko,tvoje básně tuším už z titulku,opět jsi nezklamala,moc pěkné.

No tohle je fakt super kousek! Za prvé všechny mé milované písničky a za druhé ten um je takhle skloubit!!!!

Opět hezké vyznání,líbí se mi to...

Taky jsem, Hani, dnes napsala Jen slova, ale trochu přece jen v jiné rovině. Toto je silné a pozitivně hrdé. Myslím, jako Ty celá.

Moc krásné, Jituš, moc!!

Tak opět naše mimořádná Zuzka,nemám slov...

Krásná básnička,ani netušíš,jak ti rozumím,však z našeho dětství už jen zažloutlé fotky a vzpomínky zbyly...

Je Jituško dobře,že máš takové krásné vzpomínky.I to dojetí k tomu patří,jen si říkám,kam nás ta nostalgie podzimu odvádí,,,vzpomínáme a je to tak v pořádku.

Smysl básně jsem plně pochopil a jako originální se mi líbí. Ale verš bych přednášet nechtěl. Ani při nejlepší vůli bych tomu nedokázal dát tu dramatickou hloubku, kterou by si téma zasloužilo.

pekny clanok

Tedy fakt na tom něco je. Když si odmyslím ty vlasy na boku, které tam jsou stejně jako by k účesu nepatřily, tak je to Zuzana. A mladá.

Ano, to jsou Tvé hezké náladovky, které se mi líbí a které já neumím. Ale tak to má být.

Já nějak nevím,jak to napsat,asi se budu zase opakovat,mimořádná Zuzka.

Kéž by!!

Máš zajímavou práci,která je zajisté Tvým potěšením.Také máme doma dost knih a při pomyšlení - co bude s nimi,když my už nebudem,je nám poměrně teskno.

Každá barva kouzlo má,jen šikulka to vše zná...každé barvě význam přidá,jen Jituška Chodorová...díky,napsala jsi to "barevně " a já si uvědomila,proč nemusím hnědou....

Já, Růženko, kaštanům hodně věřím, o to víc je mi ale líto, že jsou napadeny klíněnkou a nikdo jim nepomůže. Před naší archivní budovou, bývalou Invalidovnou, je park, kde kaštany převládají, dokonce tu při úpravě parku za obrovské miliony z Evropských fondů, vysázeli stromky nové, které se tím víc neubrání. Je to smutný pohled na rezavé uschlé listí. Nevím, jak u Vás, ale pokud to bude všude takhle dál jako zde, za čas strom jako druh zmizí a s ním i jeho léčivá moc.

Zuzko,když mě běží mráz po těle a slza se dere do oka,to znamená,že čtu něco,co se mě velmi líbí a dotýká,děkuji ti.