Růženko.ale znáš to-POKUD ČLOVĚK CÍTÍ,ŽE HO NĚCO BOLÍ,TAK VÍ ,ŽE ŽIJE!!!!

Jejky, tak do posledního řádku jsem netušila, že budeš autorkou Ty. Ale príma. V jednoduchosti je síla.

To je moc krásné. Ale beznaděj bych si nepřipustila. To však s Tvou krásnou básničkou nemá co dělat!

Zuzko,opět jedním slovem,nádhera!

Naprosto absolutní záběr všeho, co pro nejrůznější lidi představuje léto. Moc hezké, to já například takhle barevně přírodu, atmosféru, situaci vylíčit neumím.

Před časem jsem ve svém příspěvku s poněkud humorným názvem "Studentko, vy nevíte, co je stáří? Máte to za pět" hned v začátku upozorňovala na diskriminující označení starších občanů v médiích - důchodce, stařenka, senior.

Tak to tedy zírám!!!

Na Vás, Nino, je to trochu rošťáčtější, ale pěkné. Docela ráda bych se z líbání zalkla a ne nezalkla!!

Je to hezké a dobře se to recituje. Ale jak tento niterný pocit už v několika básních zpracovala Zuzana P., se mi přece jen líbí víc.

I když mi, lásko, stále unikáš, jsi moje ustavičná přítomnost, ó, jistě.... To není moje, to kdysi napsal úžasný Vladimír Holan. A tohle jsem nečekala. Moc krásné.

Moc krásné, Hani, moc!

Nino gratuluji,moc pěkné!

Zuzko,nemám slov,nádhera!

To je tedy gól, tahle tragikomická historka. Ale chamtivé žrouty bez dalších zájmů jsem zažila i při některých pobytových zájezdech v cizině. To byly chvilky, kdy bych k té výpravě raději nepatřila.

Nino ,moc hezké,i když trochu smutné,ale to se dalo čekat už z titulu básně, kdo vlastně takhle ještě krásně nesmutnil?Snad nikdo,děkuji.

Jasná myšlenka, dobře zpracovaná odpovídajícím veršem. Jste na své parketě Herone. Dobrý je to.

Zuzko,tohle je opravdická bomba,jste úžasná,děkuji!

Pravda dokonalá i v přeneseném smyslu, něco nám nevoní, nejde pod nos, nemůžeme to ani cítit, nepřijdeme tomu na chuť, a naopak. Je fajn, že jste to tu s osobním zapojením v závěru všechno takhle hezky shrnula.

Znala jsem, Hani, taky takový typ lidí, hřmotných srandistů, málem až netaktních hulvátů. Mě měli za skleníkovou kytičku. Pak jsme si to ale nějak vyříkali, z mé strany hodně drsně a od huby, a bylo dobře. Oni totiž tak mluví i o sobě. A slova jsou jen slova. Je důležité, co mají uvnitř. Pobavila jste mě jako vždy svým humorem.

Mně stačili východoněmečtí celníci, protože na Západ jsem nesměla. Ale při cestách z Berlína jsem zažila i cestující ze Západu. Asi o tom taky krátce napíšu. Hezký den, pište dál o cestách.