Zdravíme v Novém roce. Loni jsme se těšili na jaro, ale plány nám zkazil můj úraz. Operace, šrouby v ruce, ještě v březnu mě čeká kontrola na traumatologii. Ale moc mi pomohla s Robinem sousedka Vlasta, a tak nemusel do psího hotelu.
No, už je lépe, tak opět chodíme do přírody. Robinovi je už 15 let, ale zatím mu stále energie nechybí. Podzim, který mám ráda, protože už nejsou úmorná vedra, byl fajn (Robin se moc rád courá v listí) a nic nás nezastaví ani v mrazech. Robin dostal nový zateplený kabát, tak si užíváme i sněhu. A když je ráno velký mráz, tak jdeme do lesa před polednem. V tom našem lese je krásně, když je námraza, sníh a ani inverze nám nezabrání jít na vycházku. Ostatně pohyb potřebuji i já, nejen Robin. Mé bolesti páteře mi v tom nezabrání, byť jsou někdy omezující.
První "výlet" letos byl k Jezeru Most. Sice chybělo slunce, ale je tam zimoviště ptáků, tak jsem si to nechtěla nechat ujít. Ostatně na jaře, až bude slunečno, se tam vrátíme. Musím ale říci, že nápis Most na jezeře, který tam nechal instalovat magistrát, se mi nelíbí, dle mého tato monstra do přírody nepatří... Nelíbí se mi ani, že byl na hradě Hněvín ohňostroj na Silvestra - jsou to jen vyhozené statisíce a vzhledem k tomu, že jezero je pod hradem, chudáci ptáci z toho hluku.
Po letech chodím i do divadla. Moc se mi líbil muzikál HELLO, DOLLY! - doporučuji, skvělý zážitek. Jsem ráda, že v muzikálu hraje i Regina Razovová, ostatně já tvrdím, že Praha má Reginu Rázlovou a my v Mostě máme Reginu Razovovou. Je to nejen skvělá herečka, ale i člověk se srdcem na dlani a navíc psí máma, jako já. Jen mě mrzí, že má divadelní přestávka trvala mnoho let a já tak přišla o mnohá představení s touto skvělou herečkou. A také jsem prošvihla v kině film Tancuj Matyldo s R. Rázlovou - no snad ho uvidíme brzy v TV. Naštěstí jsem se ale dozvěděla, že diváci od 60 let mají 40% slevu, tak toho využívám. V březnu plánuji se jít podívat na Sen noci svatojánské na derniéru.
V Mostě, jak jste možná zaregistrovali v TV, byl požár v restauraci, zemřelo 7 lidí, velká a hlavně zbytečná tragédie. To si člověk uvědomí, jak někdy málo stačí k tomu, aby život skončil. I proto se snažím s Robinem užívat života jak to jde a doufám, že na jaře nebudou hned vedra a my budeme cestovat mj. do těch našich hor Krušných.
I vám přejeme hlavně hodně zdraví a suché stezky. Za naše putování hovoří fotografie, které přikládám. Ostatně potěšilo mě, že má fotografie je v kalendáři "Íčka" na tento rok. Byť mám svůj vlastní foto kalendář, který jsem věnovala sousedce Vlastě k Vánocům za pomoc s Robinem, když jsem byla na operaci. Ostatně nosí občas Robinovi misku masa, tak ať ho má každý den na očích, rošťáka ušatého. Vždy si užívá s jakou chutí maso baští a řeknu vám, je to podívaná. No, má být po kom, i panička se s jídlem nešidí, ale bohužel je to na mě vidět... :-)
Eva & parťák Robin
