Milí lidé z i60, přidávám se k této akci jen proto, že mě k tomu inspirovalo slovo Vernisáž.
Moje sestra Marcela se téměř v 50 letech přihlásila do kurzu keramiky v Praze 8. Výtvarná činnost ji uchvátila natolik, že se jí jako ryzí amatérka věnuje dodnes. Od hliněných misek a váziček přešla k nástěnným kachlům a obrázkům, figurkám lidí i zvířat včetně loutek a v poslední době se nejvíce věnuje šperkům s pravými kameny a vánočním ozdobám.
Moje sestra je nesmírně skromná. Vždycky byla všestrannější a chytřejší než já, ale ve svém celoživotním povolání učitelky nikdy nedosáhla nějakého vyššího společenského úspěchu a většinou poněkud zůstávala v mém stínu.
Své výrobky zhotovuje pro radost. Některé z těch, které si neponechá, daruje přátelům nebo za symbolickou cenu prodá zájemcům z řad známých.
Má radost, když se její věci líbí, to ji inspiruje k dalšímu tvoření. Posledních několik let se zúčastňovala pravidelné výstavy Amatérští výtvarníci Prahy 8, kterou pořádá Úřad Městské části P 8. Minulý čtvrtek proběhla vernisáž jubilejního 10. ročníku této výstavy v Grabově vile na Palmovce. Místo vernisáže musela však sestra jít k veterináři s nemocnou kočičí babičkou, 16letou Naděnkou. Rozhodla jsem se, že jí tu vernisáž uspořádám zde. Protože jí chci udělat radost a protože ji mám ráda.
Má vernisáž má pro mě zcela jiný smysl než soutěž o cenu. Nedosahuji na snímky zdejších nadaných fotografů, nesoupeřím a nečekám odbornou uměleckou i technickou kritiku. Jsem mimo soutěž.
Budu ráda, jestliže se tu zastavíte a prohlédnete si několik ukázek z tvorby ženy, která se v mládí ničemu takovému nevěnovala, a ucítíte její touhu po životě, po kráse, lásku k lidem i zvířatům. To je jediné, co si v tuto chvíli přeji.
Kameny
V slabosti síly Zelený, černý,
dávají naději, každý je magický,
červený, bílý, průvodce věrný,
který chceš raději, poutá tě navždycky,
namísto zbytečných vět ve chvíli nestřežené
vnímej ten barevný svět. vlož své sny do kamene.
|