Jarní fotopříběh: Sluneční paseka

Jarní fotopříběh: Sluneční paseka

12. 5. 2015

Jaro pro mne představuje a vždy představovalo hlavně možnost vyrazit do přírody. A tak, vbrzku po návratu ze srazu v Poděbradech, mne čekal týdenní výjezd se studenty Přírodní školy na Sluneční paseku pod Křemešníkem.

Pro ty, kdo netuší, kde Křemešník leží, dodávám, že je to na Vysočině, nedaleko Pelhřimova. K tomuto místu mám citový vztah už drahně let. Bylo to první tábořiště, na kterém jsem působila jako hlavní vedoucí pionýrského tábora. Po čase jsme se sice přesunuli na louku z druhé strany Křemešníku, kraji jsme však zůstali věrní. A tak jsem se hodně těšila i přes slibovanou nepřízeň počasí.
Přírodní škola se sem vrátila po tříleté přestávce. A tak nejen pro primány, ale i pro kvartány to bylo poprvé. Jen nejstarší sextáni už zde jeden týden prožili. Ti litovali, že už s nimi není nikdo ze starších kamarádů. Oktaváni se pilně v Praze připravovali na státní maturity.

První noc z úterý na středu se většina studentů ubytovala v sále hostince v Sázavě pod Křemešníkem. Lilo totiž celou dobu cesty z nádraží v Zajíčkově a déšť neustával. U hostince je i obchod a jeho majitelka, paní Havlíková, zde prodávala už v době našich táborů, dobře se na nás pamatuje a vždy je ochotná vyjít vstříc. Jen nejstatečnější chlapci ze sexty se vydali na tábořiště postavit týpí.
Po dohodě jsem vyrazila až ve středu. Schválně jsem si vybrala k cestě vlak, neb cesta je to dlouhá. Jaké bylo moje zklamání, když nám v Českých Budějovicích oznámili, že až do Batelova, mé cílové stanice, pojedeme autobusem. Počasí se umoudřilo, a tak, když jsem odpoledne dorazila na Sluneční paseku, bylo příjemně slunečno. Byla jsem radostně přivítána, primáni mi hned postavili stan a služba mne zaměstnala v kuchyni.

Večer jsme strávili u ohně a byl čas uložit se ke spánku. Přiznávám, že jsem na sebe navlékla skoro všechno, co jsem sebou měla, ale díky tomu jsem se vyspala královsky.
Ranní probuzení písničkou s kytarou bylo také příjemné. Lákání k „osvěžující“ koupeli v rybníce jsem odolala, ale na rozcvičce jsem se s chutí protáhla. Mým úkolem bylo pomáhat službě. Děti byly ale hodně samostatné a tak mi zbyl i čas na sledování ostatního programu.

Se zájmem jsem se zapojila do  chemickofyzikálního bloku, při kterém studenti vytvářeli PH stupnici, elektrické baterie, zkoumali vlastnosti přírodních barviv a jejich odlišnosti. Vyráběli hady z cukru a sody, jakousi nápodobu cukrové vaty.  
Zajímavá byla i práce ve skupině biologů. V rámci zkoumání ekosystému mokřin měli studenti za úkol vytvořit potravní řetězec od nejnižších článků až po obojživelníky a ptáky.
Další blok byl věnovaný meteorologii. V jeho rámci skupina sledovala změny tlaku, teploty, vlhkosti. Seznamovala se s různými druhy mraků, vlivem nadmořské výšky na tlak. S druhy záření, která prostupují atmosférou. Různým mechanismem ohřívání země a moří a vlivu na podnebí.
Poslední blok byl zaměřen umělecky. Cílem bylo seznámit se s uměleckým směrem Land Art. Studenti v jeho rámci tvořili díla z přírodnin. Neměla jsem možnost prohlédnout si všechna, ale z toho, co jsem viděla, mi některá připadala velmi zdařilá.
Každý den měly dvě další skupiny službu, při které zajišťovaly chod tábora. Služba jezdila pro vodu do studánky, vařila, zajišťovala a připravovala dřevo na vaření i na večerní oheň. Myla nádobí. Docela jsem žasla, že některé patnáctileté dívky matky vůbec nepustí k vaření, takže byly vděčné za každou radu.
Práce v těchto blocích  probíhala ve věkově smíšených desetičlenných skupinách. Kromě toho měli studenti ještě dvě „normální“ vyučovací hodiny, rozdělené podle tříd. Veškerá výuka probíhala venku.
Měli jsme štěstí, že pršelo převážně v noci.

Každý podvečer probíhaly sportovní hry. I pobyt u večerních ohňů byl zpestřen různými hrami. Například ten "čarodějnický" probíhal tak, že z každé skupiny byla vybrána jedna "čarodějnice",  kterou musel zbytek skupiny obhajovat u "soudu" formou krátkého divadla. Všechny samozřejmě vyvázly a spálili jsme krásnou čarodějnici z chroští. Škoda, že jsem ji nestihla vyfotit.

Součástí programu byl i celodenní výlet do Pelhřimova. Samozřejmě tam i zpátky pěšky. A v neděli půldenní výlet na Křemešník. Kdo měl zájem, mohl se zúčastnit bohoslužby, pro ostatní byl připraven orientační běh.

Nedělní večer jsme si prodloužili u ohně, protože ráno už nás čekal úklid a balení.
Vyprovodila jsem studenty na vlak do Zajíčkova. Neloučili jsme se nadlouho. Již v pondělí 11.5. pořádá Přírodní škola v kině OKO od 17.30 hodin filmový večer a na něm nesmím chybět. 

Pokud by někoho zajímal dokument z jednoho dne na Sluneční pasece je na stránkách www.archiv.prirodniskola.cz mezi novinkami. 

Jarní fotopříběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Štolbová
Jsem nadšená a obdivuju. Na takovou školu v přírodě bych se přihlásila i teď. Povídání i fotky prima...*****
Zuzana Pivcová
Máš, Zojo, krásné snímky, ale především je pro mě obdivuhodné Tvé nasazení na sto procent. Věřím, že v tomhle případě to i děti umí ocenit.
Růžena Antlová
bezvadný fotopříběh !
Zdenka Jírová
Trochu mně to připomíná skautské tábory. Já si je už neužila, ale můj starší bratr byl ve skautu a naučil se tam mimo jiné i slušně vařit. Rád na to vzpomínal. Děti mají rády, když si mohou samy něco udělat nebo připravit.Já jezdila už na pionýrské tábory, ale ani tam to nebylo špatné, měli jsme plno dobrých aktivit a není pravda, že bychom tam chodili sbírat mandelinku nebo pořádali žňové hlídky. Jezdili jsme na výlety, hrady ,zámky, každý týden byl velký táborák, ke kterému si každý oddíl něco nacvičil. Mívali jsme službu v kuchyni, kde jsme se střídali. Mám na ty doby nejhezčí vzpomínky.
Alena Tollarová
To musí být pro studentíky bezva studování. V přírodě. Ve stanech. A se staráním se sami o sebe. Bez maminek. Zojo, moc hezky jsi nám slovem i obrázky Sluneční paseku a její život přiblížila. PS Té čarodějnice by fakt byla škoda!
Hana Rypáčková
Tábory byl můj život.Hlavně , že ji nenastydla.Včera jsi jela do Prahy na film. Jsi pro školu dobrá partačka.Já se ráda jela podívat na vnukův tábor s Mamuty.Hned bych se jim tam taky zamíchala.Ten koloběh lidiček mě fascinuje-kluk,instruktor,vedoucí, táta......
Lidmila Nejedlá
Soňo, jsi zase ve svém živlu. Je to paráda, žáci se učí dvakrát. Od svých učitelů a od přírody v duchu J.A.Komenského. Vše poznat všemi smysly. Už za mého mládí byly takové tábory. Záleželo na odvaze ředitele školy. Jen Land Art bylo umění z přírodnin. Moc se mi to líbí a díky za dokumentaci. A jásám nad bezmocností strašáka hygieny.
Libuše Křapová
Zojo, paráda. Fotky, text, náplň Přírodní školy. Děti se určitě nenudily a něco se naučily. A, samozřejmě kromě jiného, velice mne zaujala doba budíčku :-)) Zřejmě se předpokládá, že se usíná dlouho po večerce :-)))
Marie Novotná
Zojo,to je moc krásná příroda.A co Pípalka?Nechce se mi věřit,že byla zavřená.Díky za pěkné počtení a hezkou fotodokumentaci.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.