Na poslední sraz třídy ze základky jsme si měli přinést památníky. Stále se dohadujeme, kdo s námi do jaké třídy chodil (stále nás prohazovali) a památníky to prý ukáží. Našla jem ho chudáčka malýho ušmudlanýho mezi vysvědčením ze školy a hudebky, diplomy, indexy a žákajdami. Ještě to naposledy zajímalo bandu vnoučat, hlavně vysvědčení a žákovské knížky rodičů.
Bylo to nakonec veselé setkání, místo nudných fotografií ohmatané památníky, dost lidí je uchovalo a považují si je. Také jsme se dost zasmáli. Ale měla jsem se čím v životě řídit.
Jen z mého cituji:
"Uč se pilně, ráda pracuj, važ si let svých mladých, v kolektivu tadost hledej, chraň se přátel špatných." (Můj tatínek)
"Bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádru !" (paní učitelka Žejdlová s Nerudou).
"Život je jako karneval, kde obličej halí masky a roušku z tváře odtrhne jen trochu čisté lásky." (Paní učitelka Kovaříková , která čichala k růži).
"Nehledej štěstí okolo sebe, najdeš jej v čistotě myšlenek svých, v celém své žití vždycky buď pevná, život má mnoho chvil dobrých i zlých." (S Věrkou se stále vídáme).
"Kdo v cizině štěstí hledá, smuten spěje záhy spět, co nenajdeš v rodné zemi, nepodá ti širý svět." (Jana prodává v trafice, když jdu na zahradu, stavím se).
"Zlo a dobro jest jako ozvěna. Jednou je vykonáš a třikrát se ti vrátí." (Jarda mi vždy ochotně poradí a opraví fiátka).
"Podáš-li slabému ruku a hladovému chleba, nejspanilejší květy ti v srdci vyrostou." (S Martou se potkávám na městě)
"Buď radši skromnou fialkou, jež skrývá něžný kvítek v mech, než pyšnou růží, která však houpá svou krásu na trnech." (Hokejista Jirka, jak jsme mu fandili a z nemocniční dílny mi ochotně dával hobliny pro křečky).
Hodně zápisů je o tom, jak je krásné mít rodiče....U kluků se probouzely city...A Jirka, který to měl ve škole fakt těžký, ministroval v kostele a dost si na něm někteří kovaní zgustli, napsal: "Nejkrásnější chvilka života, když sedíš ve škole." Měli hospodářství, hodně dětí a museli tvrdě pomáhat.
Myslím, že jsem se tatínkovými radami řídila a snažím se žít i nadále podle rad svých dětských přátel.
Také máte památník?